Článek
„V případě většího přílivu migrantů bychom mohli zřídit plot z ostnatého drátu na hranicích s Albánií,“ řekl černohorské televizi Vojislav Dragovič, šéf černohorského Úřadu pro dohled nad státními hranicemi. Dodal, že Albánie navíc často odmítá přijímat migranty navrácené z Černé Hory, tak jak jí ukládá bilaterální dohoda.
Televize Sky News dále připomněla, že tisíce lidí z Blízkého východu a severní Afriky se snaží dostat do Evropy přes novou, pašeráky vytvořenou balkánskou trasu vedoucí z Řecka přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu do Chorvatska, členského státu EU.
Bosna v současnosti zápasí s tisíci migrantů, kteří v zemi uvízli po uzavření „staré“ trasy přes Turecko, Řecko, Makedonii a Srbsko na jaře 2016. Ankara tehdy souhlasila s uzavřením trasy výměnou za finanční pomoc od Bruselu.
Několik zemí na původní trase zabezpečilo hranice fyzickými bariérami. Maďarsko postavilo plot na hranicích se Srbskem a Chorvatskem v době vrcholící utečenecké krize v roce 2015, kdy do Evropy dorazil přes milión migrantů. Rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache je přesvědčen, že EU během migrační krize selhala, což vyústilo do „hluboké ztráty důvěry“.
Rakouský vicekancléř: Braňme hranice Unie
„Místo debaty o přerozdělování migrantů je zapotřebí především posílit ochranu vnějších hranic Unie. Přerozdělovací klíče v praxi nefungují, takže diskuse o nich je jen pseudodebata,“ řekl agentuře APA Strache, šéf vládní pravicově-populistické Svobodné strany Rakouska.
Během nadcházejícího předsednictví Vídně v Radě EU se chce Rakousko zaměřit právě na téma bezpečnosti a ochrany vnějších hranic Unie. „Nepovažuji za přijatelné, že Evropa tím, že nedokáže, nebo ani nechce ohlídat si hranice, nadále vysílá možným uprchlíkům signály, které si lze vyložit takto: přijďte, my se o vás nějak postaráme!“
Aféra z Brém bobtná
Horst Seehofer, německý ministr vnitra a šéf bavorské CSU, připustil, že je připraven učinit hluboké personální změny ve Spolkovém úřadě pro migraci a uprchlíky (BAMF).
„Vše musíme důkladně vyšetřit ve stylu padni, komu padni. Nevylučuji personální důsledky,“ řekl v úterý na zasedání výboru Spolkového sněmu pro vnitropolitické záležitosti.
Letos v dubnu vyšlo najevo, že Ulrike B., bývalá vedoucí pobočky migračního úřadu v Brémách, přezdívaná médii Matka Tereza z Brém, v letech 2013 až 2016 udělila azyl neoprávněně nejméně 1200 žadatelům, aniž splnili podmínky. Ve většině případů šlo podle prokuratury o Kurdy, kteří se vydávali za jezídy.
Podle časopisu Der Spiegel na brémské pobočce získali azyl za úplatu i ti, které německé úřady považují za nebezpečné.
Kladně vyřídil BAMF i žádost muže, jenž spáchal několik závažných trestných činů a skončil i ve vězení. Podle Spiegelu, který hovořil s jedním z nich, stálo kladné vyřízení žádosti v Brémách tisíc eur (25 600 korun).
Navíc vyšlo najevo, že Jutta Cordtová, šéfka BAMF, o podvodech v Brémách věděla už v lednu 2017, nikoli až na podzim tohoto roku, jak tvrdila.
Christian Lindner, šéf opoziční liberální FDP, požaduje ustavení parlamentní vyšetřovací komise, která by se zpětně zabývala migrační krizí roku 2015 a tím, kdo a z jakých důvodů vydal důležitá rozhodnutí – nebo je nevydal, ačkoliv vydat měl.
