Článek
Pro zákon zvedlo ruku 280 ze 351 přítomných poslanců. Podpořili ho zejména zastupitelé z vládní strany Blok Petra Porošenka, proti zákonné normě byli někteří nacionalističtí poslanci nebo naopak zastupitelé z proruského Opozičního bloku.
Nový zákon dává prezidentovi pravomoc vyhlásit v zemi válečný stav a armádě umožňuje kdykoli a na jakoukoli dobu nasadit ozbrojené jednotky. Mění strukturu velení sil zapojených do bojových operací.
Proti „ruské agresi” má vzniknout sjednocený operativní štáb ozbrojených sil místo štábu protiteroristické operace, který podléhal tajné službě SBU.
Moskva v reakci na schválení zákona ústy šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové zopakovala, že Ukrajina porušuje minské dohody, které obsahují plán urovnání krize na Donbasu.
Nástroj odražení nepřátelské agrese
Jeho základním cílem je podle Kyjeva vytvořit právní základ pro odražení „nepřátelské agrese” v Luhanské a Doněcké oblasti a obnovit svrchovanost na celém území státu v jeho mezinárodně uznaných hranicích. Veškeré právní akty „lidových republik” v Donbasu vyhlašuje zákon za neplatné, odpovědnost za morální a materiální škody způsobené válkou přičítá Rusku.
Podle kritiků Ukrajina tímto zákonem ztratí charakter unitárního státu a přijde o plnou kontrolu nad Donbasem. Návrh v parlamentu vyvolal bouřlivé diskuse, podle agentury Unian bylo předloženo téměř 700 návrhů na změnu jeho textu.
Kreml dal už loni po předložení prezidentského návrhu najevo, že s označením Ruska za agresora zásadně nesouhlasí a považuje tyto formulace za nepřijatelné. Právní norma podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova odporuje minským mírovým dohodám, za jejichž garanta se Rusko považuje.
