Hlavní obsah

Volby na Korsice vyhráli nacionalisté, chtějí větší autonomii

Paříž

Místní volby na Korsice vyhráli s přehledem nacionalisté, což jim umožní vyvíjet na Paříž tlak, aby pro svůj region získali více autonomie, napsala v pondělí agentura AFP. Koalice nacionalistů a zastánců autonomie Pè a Corsica (Pro Korsiku) získala podle agentur 56,5 procenta hlasů.

Foto: Petr Blahuš, Právo

Dovolená na Korsice není jen o koupání v moři. Ostrov toho nabízí mnohem více, ale obyvatelé si přejí jeho rozvoj.

Článek

Volební vítězství přinese nacionalistické koalici 43 z 61 křesel místního shromáždění. Centristická strana Republika v pohybu prezidenta Emmanuela Macrona ve volbách získala 12,67 procenta hlasů, tedy šest křesel.

V porovnání s rokem 2015, kdy k urnám přišlo 67 procent voličů, výrazně klesla volební účast: letos na Korsice hlasoval jen zhruba každý druhý oprávněný volič. Volební účast dosáhla 52,6 procent.

Nacionalisté jsou na tomto francouzském středomořském ostrově u moci už od roku 2015. Prozatím vylučují, že by usilovali o úplnou nezávislost ostrova po vzoru katalánských separatistů. Podle svých prohlášení v příštích deseti letech nebudou uvažovat o odtržení a vyhlášení samostatnosti, ale chtějí větší autonomii, uznání korsičtiny jako jazyka a rozvoj ostrova, aby Korsika nebyla jen turistickým centrem.

Korsičané kladou podmínky

„Paříž dnes bude bude muset reagovat na to, k čemu na Korsice došlo - je to dost podstatná věc,” komentoval výsledek voleb šéf zastánců autonomie Gilles Simeoni.

K volebnímu vítězství mu telefonicky blahopřál francouzský premiér Edouard Philippe, který je otevřený brzkému setkání v Paříži.

„Řekl jsem mu, že chceme víc než protokolární zdvořilost a očekáváme, že se státem povedeme skutečný dialog - podmínky pro vyřešení korsické otázky nebyly nikdy tak příznivé,” řekl Simeoni novinářům o rozhovoru s premiérem.

Nacionalisté chtějí podle AFP postupně prosadit ještě širší autonomii ostrova, jenž je nyní autonomním krajem Francie se zvláštním statusem. Požadují například, aby korsičtina byla druhým oficiálním jazykem, a také amnestii pro „politické vězně”, tedy většinou radikální nacionalisty odpykávající si tresty za násilnosti.

Korsika, kde žije 330 000 obyvatel, zažívá v posledních letech po desetiletích násilností období stability. Vlnu násilí zde rozpoutala po svém vzniku v roce 1976 Korsická národně-osvobozenecká fronta (FLNC) a další organizace. Terčem atentátů byly především objekty považované za symboly francouzské moci - kasárna či policejní stanice a domy lidí z kontinentální Francie. Jen samotná FLNC se přihlásila ke zhruba 4500 atentátů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám