Hlavní obsah

Dzurindova vláda čelí trestnímu oznámení kvůli bombardování Jugoslávie

Právo, Novinky, ivi, aš
Bratislava

Soudce slovenského nejvyššího soudu Štefan Harabin podal na generální prokuraturu trestní oznámení na členy první vlády Mikuláše Dzurindy za „pomoc při hromadném vraždění civilistů“, tj. za povolení přeletů letadel NATO při bombardování Jugoslávie v roce 1999. Trestní oznámení se netýká exministrů Jána Čarnogurského a Pavla Koncoše, kteří přelety nepodpořili.

Foto: Ivan Vilček, Právo

Bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda

Článek

V březnu 1999 dostalo slovenské ministerstvo zahraničí žádost o povolení přeletu letadel nad územím Slovenské republiky. Severoatlantická aliance poté v oficiální nótě požádala slovenskou vládu o poskytnutí vzdušného prostoru „pro výkon vzdušné operace nad teritoriem Jugoslávské svazové republiky“. Dzurindův kabinet na svém zasedání dne 24. března 1999 toto povolení udělil.

Slovenská republika v tom čase ještě nebyla členem NATO, vstoupila do něj až  29. března 2004, takže její případ je jiný než u ČR, která byla spolu s Polskem a Maďarskem přijata do Aliance 12. března 1999. Dzurindův kabinet udělení povolení odůvodnil „zabráněním humanitární katastrofy v jugoslávské oblasti Kosovo“.

NATO mělo při plánování operace Allied Force, jak se nazývalo bombardování Jugoslávie zahájené 24. března, obavy, že pro dostatečně silné letecké útoky nebudou stačit vzdušné koridory z Itálie. Proto potřebovalo zajistit možnost útoků na Jugoslávii ze severu, kdy bombardéry letěly přes ČR, SR a Maďarsko.

Harabin ve svém podání označil „bombardování nevinného civilního obyvatelstva“ za zločin proti lidskosti. „Bombardování Jugoslávie trvalo tři měsíce a vyžádalo si životy 2000 civilistů, způsobilo na některých místech zvýšenou radioaktivitu a obrovské materiální škody. Argument vlády SR o snaze zabránit humanitární katastrofě vyznívá přinejmenším cynicky,“ konstatoval Harabin.

První Dzurindova vláda byla u moci od roku 1998 do roku 2002.

Výběr článků

Načítám