Článek
Zavedení takzvaného třetího pohlaví by mělo podle ústavního soudu umožnit intersexuálním osobám zanést svou pohlavní identitu do úředních dokumentu "pozitivně", a nikoli jen vynecháním kolonky, jak to umožňuje zákon od roku 2013. Ve svém rozhodnutí se soudci odvolali na ústavou chráněná osobnostní práva.
Konkrétní zákon, který by umožňoval zanesení třetího pohlaví do registrů, musí podle ústavního soudu zákonodárci schválit do konce příštího roku. V kolonkách by se tak mohlo kromě "mužské" a "ženské" objevovat napříště třeba "inter", "divers" či jiné "pozitivní označení pohlaví".
Ústavní soud se zabýval případem registrace intersexuálních osob na základě stížnosti občana, který úřady požádal o změnu záznamu o svém pohlaví. V úředních dokumentech byla tato osoba vedena jako dívka, podle předloženého chromozomatického testu ale nebyla ani ženou, ani mužem. S žalobou, kterou osoba po zamítavém stanovisku úřadů podala, ale neuspěla ve všech instancích včetně nejvyššího soudu. Rozhodnutí ústavního soudu je tak přelomové.
| Podle odhadů žije v Německu kolem 80 000 intersexuálních osob. |
|---|
| Pokud parlament třetí pohlaví do konce příštího roku skutečně schválí, stalo by se Německo v Evropě první zemí, která tak učiní. Například francouzský nejvyšší soud letos v květnu třetí pohlaví uznat odmítl. |
| Existenci takzvaného třetího pohlaví uznávají mimo Evropu například Austrálie, Malajsie, Kanada či Nepál. |
