Článek
Také Vatikán zareagoval promptně a Charamsu bleskem propustil ze svých služeb, načež bývalý kněz využil nečekaného volna k tomu, že napsal knihu Základní kámen (Kamien wegelny), která už je na pultech polských knihkupectví.
„Zhruba polovina katolického kléru ve světě jsou gayové. A Vatikán před tímto faktem zavírá oči,“ píše v ní autor. Charamsa nyní se svým španělským přítelem Eduardem (45) žije v tolerantní Barceloně.
Vatikán vyhazov donedávna respektovaného teologa zdůvodnil tím, že spáchal přinejmenším dva neodpustitelné hříchy: porušil celibát a žije v homosexuálním svazku. Katolická církev sice už nyní homosexualitu samu za hřích nepovažuje, avšak intimní styk osob téhož pohlaví ano. Gaye a lesby vyzývá k trvalé sexuální abstinenci.
Charamsa byl vysvěcen před devatenácti roky. Byl Vatikánem považován za velmi nadějného, v relativně mladém věku začal zastávat vyšší církevní posty a zároveň přednášel na dvou katolických univerzitách. Časem ale odmítl pokračovat v předstírání a přestal skrývat porušování celibátu, až to vyvrcholilo zrušením kněžského svěcení a zabouchnutím vatikánských bran.
„Katolická církev sice přísně kontroluje, s kým lidé chodí do postele, ale nemá ponětí o jejich skutečném životě. Nedisponuje žádnými důvěryhodnými studiemi na téma kolem sexuality a zájem o pochopení reality nahrazuje extrémní propagandou. Ženám tak například vnucuje, aby se absolutně podřizovaly mužům, a homosexuální lidi diskriminuje a ničí na každém kroku,“ napsal Charamsa v knize.
Dravci bojují o moc a prostor
Shrnul, že ze strany vysoké katolické hierarchie je toto chování projevem nesmírného pokrytectví. Napsal, že ačkoliv k homosexuálům měl papež Benedikt XVI. krajně odmítavý a příkrý vztah, právě za jeho pontifikátu ve Vatikánu aktivity skrytých gayů nejvíc nabobtnaly. Situaci ve svatém státě přirovnal k „zoologické zahradě, kde mezi sebou dravci bojují o moc a prostor, přičemž sex je tu už léta využíván jako mocenský nástroj ovládání věřících“.
„Mnozí kněží stejně jako já roky ignorují nebo tlumí svou homosexualitu a skrývají se s ní v jakémsi podzemí. Čelí i obviněním, že jsou úchylní a nemocní, a že je třeba je podrobit léčbě“. Klérus Charamsa – jenž se nyní začal věnovat aktivismu ve prospěch práv sexuálních menšin – vyzval, ať se už celá církev konečně probudí, neboť „nastal nejvyšší čas pochopit, že nabízet homosexuálním věřícím celoživotní abstinenci je nejen nelidské, ale hlavně nereálné“.