Do parlamentu v Makedonii vtrhli zastánci expremiéra, zranili šéfa opozice

Policisté se poté podle agentury AP násilím pokusili protestující rozehnat pomocí paralyzujících granátů. Prezident Ďorge Ivanov svolal na pátek schůzku stranických lídrů.

"Zákonodárci nesou primární odpovědnost za obnovení pořádku v souladu s ústavou a zákony, které byly dnes porušeny," řekl v televizním projevu prezident Ivanov, který vyzval obyvatele země k zachování klidu a k "rozumnému a zodpovědnému chování".

Parlament je zablokovaný od prosincových předčasných voleb. Gruevského strana VMRO-DPMNE, která do voleb vládla, totiž doposud znemožňovala ustavení nového zákonodárného sboru. Strana sice volby vyhrála, ale jen těsně a potřebovala získat koaličního partnera mezi stranami albánské menšiny. To se jí ale kvůli jejich podmínkám nepodařilo, na rozdíl od Zaevova Sociálnědemokratického svazu (SDSM), který slíbil vyjít požadavkům Albánců vstříc.

Gruevski kvůli tomu rozpoutal kampaň, v níž nařkl Zaeva ze zrady země. Obvinil ho, že splněním podmínek Albánců umožní zcela změnit ústavní pořádek, což nakonec povede k rozpadu a zániku státu. Prezident Ďorge Ivanov, který vyšel rovněž z řad VMRO-DPMNE, kvůli tomu doposud odmítá Zaevovi svěřit mandát k sestavení nové vlády, a to přes silný tlak USA a EU.

Napětí vyvolané touto politickou krizí v Makedonii neustále roste. Nacionalisticky rozvášnění stoupenci Gruevského přitom už několikrát pohrozili, že pokud bude ustavena Zaevova koaliční vláda s Albánci, "poteče krev".

Poslanci za VMRO-DPMNE už řadu týdnů blokují jednací sál 120členné sněmovny, aby zabránili zvolení jejího nového předsedy. Zástupci SDSM a albánských stran se proto ve čtvrtek rozhodli schůzi s volbou provést v jiných prostorách budovy zákonodárného sboru. Zaev pak po hlasování oznámil, že 67 hlasy byl zvolen Xhaferi, který se tak vůbec poprvé stal albánským šéfem Národního shromáždění od vyhlášení nezávislosti Makedonie v roce 1991. V reakci na tuto zprávu vzali přívrženci Gruevského parlament útokem.

Sociální demokraté odmítají, že chystají zásadní ústupky Albáncům, jež by zemi ohrozily. Podle nich skutečným důvodem odporu proti Zaevově koaliční vládě nejsou ani tak požadavky stran zastupujících albánskou menšinu, jako to, že splní hrozbu a dotáhne do konce vyšetřování trestných činů ve vysokých kruzích, z nichž jsou podezřelí hlavně politici z VMRO-DPMNE, včetně Gruevského.

Albánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vyhrocení situace v sousední zemi sleduje s velkým znepokojením. "Takovéto projevy násilí proti zvoleným zástupcům obyvatel Makedonie jsou nepřijatelné," sdělil podle AP úřad v prohlášení.