Článek
„Cílem na setkání v květnu musí být dohoda našich lídrů, že ke konci roku spojenci buď splní své závazky, nebo budou mít vytvořeny jasné plány s jednoznačnou formulací - včetně každoročních cílů - jak svým závazkům dostojí,” řekl Tillerson svým kolegům na jednání v projevu, jehož text zveřejnili američtí diplomaté při NATO.
Některé země, například Německo, ale žádají širší definici toho, co bude možné zahrnovat do sousloví „obranné výdaje”. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je ale například rozvojová pomoc či obnova po konfliktu sice potřebnou, ale od obrany oddělenou položkou.
Podle Stoltenberga záměr vytvořit konkrétní národní plány na zvyšování obranných výdajů nijak nemění dohodu členských zemí aliance z roku 2014 na summitu ve Walesu. Tehdy se státy dohodly zastavit propad v penězích na obranu a do deseti let se dostat na doporučovaná dvě procenta HDP.
Kromě USA, které platí okolo 70 procent aliančních peněz, překonávají podle dostupných čísel hranici dvou procent jen čtyři země - Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Rumunsko by se na tuto úroveň mělo dostat letos a Litva s Lotyšskem oznámily, že toho dosáhnou v příštím roce.
Tvrdý úkol pro Čechy
Stoltenberg připomněl, že v loňském roce poprvé za několik let statistiky ukázaly reálné zvýšení výdajů na obranu zemí NATO.
Německý ministr Sigmar Gabriel v pátek ale označil dvouprocentní cíl za nerealistický. „Myslím, že je zcela nerealistické předpokládat, že by Německo mohlo mít roční vojenský rozpočet přes 70 miliard eur (1,89 biliónu Kč). Neznám v Německu politika, který by věřil, že je to možné či vůbec žádoucí,” citovala jej agentura DPA.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po schůzce zdůraznil, že Tillerson byl na jednání velmi jednoznačný. Sestavení odpovídajícího národního plánu bude podle něj pro české ministerstvo obrany „docela tvrdý úkol”.
