Článek
Německu vadí nejen agitace členů turecké vlády v zemích Evropské unie, ale také nedávné zadržení turecko-německého novináře, který psal o Erdoganovi kriticky.
„Za těchto okolností je samozřejmě nesmírně složité v tom pokračovat,” řekl Schäuble televizi ZDF. „Nechceme to hrotit, všichni v německé vládě se shodneme na tom, že jen chceme, aby se Turecko vrátilo k rozumu,” dodal.
Berlín a Ankara mají silné ekonomické vazby plynoucí i z toho, že Turci jsou nejpočetnější etnickou minoritou v Německu. V Turecku působí více než čtyři tisíce německých firem a Německo je pro Turecko nejdůležitějším obchodním partnerem.
Náměstek šel za Schäublem s prosíkem
Německý týdeník Der Spiegel koncem února informoval o návštěvě náměstka tureckého premiéra Mehmeta Şimşeka, jenž se snažil Schäubla přesvědčit, aby Německo přispělo k rozhýbání turecké ekonomiky, která na tom není růžově. V důvěrném jednání zmínil možnosti, jak by mohli Němci přilákat do Turecka víc turistů z EU a jak by rozvojové banky obou zemí mohly spolupracovat při financování rozvoje tureckých venkovských oblastí. Schäuble mu na to podle Spiegelu odpověděl, že turecká vláda se musí soustředit hlavně na zajištění bezpečnosti.
Evropská unie poskytla Turecku finanční pomoc ve výši tří miliard eur (81 miliard korun) na zvládnutí migrační krize, Ankara se za to zavázala zmírnit příliv uprchlíků z Turecka do unie.
Spor s Nizozemskem
Turecko se o víkendu dostalo do konfliktu především s Nizozemskem, které eskortovalo tureckou ministryni pro záležitosti rodiny jako nežádoucí osobu do Německa. Ještě předtím nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie. Ministři se chtěli sejít se členy turecké menšiny v Nizozemsku a přesvědčovat je, aby v referendu, ve kterém mohou hlasovat, podpořili ústavní změny posilující pravomoce prezidenta.
Erdogan přirovnal postup nizozemských úřadů k "nacismu a fašismu". Mezinárodní organizace pak vyzval k uvalení mezinárodních sankcí na Haag.
Podobizna tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na shromáždění místních Turků ve francouzských Metách. Agitoval u nich turecký ministr zahraničí, aby v tureckém referendu hlasovali pro změny ústavy, které by posílily Erdoganovu moc.
Nizozemský premiér Mark Rutte označil Erdoganovy výroky za nepřijatelné a dodal, že Turecko by se mělo za přirovnání Nizozemců k nacistům omluvit. Upozornil, že pokud Turecko nezmění svůj postoj, bude muset Nizozemsko uvažovat o patřičné reakci.
Agitaci tureckých ministrů v minulých dnech odmítlo také Německo, už dříve proti němu hlasitě vystoupilo Rakousko a předvolební shromáždění Turků bylo zakázáno také ve Švédsku. V pozadí je rezervovaný až odmítavý postoj některých západoevropských zemí ke snaze tureckých představitelů lobbovat u diaspory před kontroverzním hlasováním, které může Erdoganovu moc významně posílit směrem k autokracii.
Minulý měsíc turecká policie zatkla dopisovatele německého listu Die Welt Denize Yücela, který psal kriticky o Erdoganově režimu. Yücel má turecké i německé občanství a Berlín proti jeho zadržení opakovaně protestoval.
