Hlavní obsah

Německý ústavní soud odmítl zakázat extremistickou stranu NPD

17. 1. 2017, 10:14Berlín

Aktualizováno 17. 1. 2017, 11:07

Německý ústavní soud odmítl zakázat extremistickou Národně demokratickou stranu Německa (NPD). Rozhodnutí o žádosti, kterou podaly prostřednictvím Spolkové rady jednotlivé německé spolkové země, oznámil předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle. První pokus o zákaz strany ztroskotal již v roce 2003.

Příznivci extremistické Národně demokratické strany Německa (NPD).

Článek

Spolková rada podala žádost o zákaz NPD v prosinci 2013. Tvrdila, že jde o protiústavní stranu, která ohrožuje demokratické uspořádání v Německu.

Naposledy německý ústavní soud zakázal Komunistickou stranu Německa v roce 1956. Komunisté přitom byli v dějinách spolkové republiky druhou zakázanou stranou. V roce 1952 soudci nařídili zrušit Socialistickou říšskou stranu, která se otevřeně hlásila k odkazu nacistické NSDAP.

NPD byla založena v roce 1964 jako pravicová partaj vycházející z nacionalistické a revanšistické ideologie. Podle řady politologů i historiků vykazuje programovou a i názorovou blízkost k někdejší NSDAP.

Politický program NPD sleduje ideu národního společenství a příslušnost ke společenství definuje podle rasových kritérií. Národ vidí jako etnicky a rasově homogenní jednotu. Němcem tedy podle NPD může být jen běloch.

Partaj je pro autoritářský stát, který by měl mimo jiné prosadit vůli národního společenství, hranice státu z roku 1937 a změnit hodnocení nacistické éry.

Hned po založení měla NPD nemálo sympatizantů právě z řad bývalých členů NSDAP, což se ve druhé polovině 60. let ukázalo i při zemských volbách – v sedmi zemích původní SRN překročila pětiprocentní hranici potřebnou k získání poslaneckých míst. Po sjednocení Německa vliv strany upadl, v posledních letech ale opět vzrůstá.

Silné vazby i na Česko
Neonacisté spolupracují také s pravicovými extremisty v Česku, kterých je podle Ministerstva vnitra ČR na pět tisíc. Jejich militantní jádro tvoří 150 členů různých skupin.
Nejsilnější je Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), jež se zaměřuje na protiromské akce. Odnoží DSSS je Dělnická mládež, která je nejaktivnější ve spolupráci s německými neonacisty. V Česku působí i buňka neonacistické Wotan Jugend.
V rámci neonacistické scény se uskutečnilo i několik tzv. solidárních akcí. Jednou z nich bylo Světlo pro Drážďany s organizací Freies Netz Süd v Ostravě. K získání dalších členů slouží komerční, ale i utajené koncerty. S Bavorskem a Saskem vytvořily české skupiny společnou organizaci Deutsche-Böhmischer-Freundkreis.