Článek
Podle listu Večernje novosti žena několik dní nezvedala telefon, proto se její přátelé obrátili na policii. Ta se v pátek po poledni dostala do bytu a její tělo objevila ve vaně. Příčina smrti zatím není známa, nicméně žena pravděpodobně zemřela již před několika dny. Bylo známo, že její zdravotní stav nebyl dobrý již delší dobu. V bytě žila jen se svými třemi kočkami. Vulovičová by na začátku ledna oslavila 67. narozeniny.
"Ještě jsem v šoku, dnes mi řekli, že našli Vesnu," citoval srbský list bratra Vulovičové. "Nejsem ve stavu, abych hovořil o detailech," dodal.
Při letecké katastrofě na konci ledna 1972 spadlo u Srbské Kamenice nedaleko České Kamenice dopravní letadlo směřující z Kodaně do Záhřebu. Havárii, při které přišlo o život 27 lidí, způsobil výbuch trhaviny ukryté v zavazadlovém prostoru.
Pachatele útoku nikdy nevypátrali
Podle závěrečné zprávy vyšetřovací komise jmenované tehdejším československým ministrem dopravy se letadlo zřítilo v důsledku výbuchu časované nálože, která byla skrytá v zavazadle v předním zavazadlovém prostoru.
Pachatele útoku se ale nikdy vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Další nepotvrzená teorie tvrdila, že letadlo omylem zasáhla československá protivzdušná obrana.
Vulovičová byla tehdy v letadle omylem namísto své kolegyně se stejným jménem. Jak se následně svěřila v jednom z rozhovorů, existovalo prý "množství náznaků, že dojde k neštěstí".
"Pamatuji si, že již od snídaně mluvil (jeden z pilotů) Ratko Mihić neustále o svém synovi a dceři. Jakoby byl jediný otec na světě. Jen o nich nonstop hovořil, jako by cítil, že už je nikdy neuvidí," uvedla bývalá letuška.
V době pádu letounu se Vulovičová nacházela v jeho zadní části. Utrpěla množství zranění, mimo jiné frakturu lebky, zlomeninu nohou, tři zlomené obratle a dočasně se nemohla hýbat od pasu dolů. Katastrofu nicméně přežila a vysloužila si tak zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Hovořilo se tehdy o "zázraku" u Srbské Kamenice.
Okolnosti přežití srbské letušky zůstávají stále nejasné. Po uzdravení Vulovičová pracovala ještě 18 let u jugoslávské letecké společnosti JAT jako organizátorka letecké přepravy.
Vulovičová přežila pád z více než deseti kilometrů |
---|
- Při nehodě letounu Douglas DC-9 jugoslávské letecké společnosti JAT, letícího na lince z Kodaně do Záhřebu, zahynulo 26. ledna 1972 poblíž České Kamenice na Děčínsku 27 z 28 osob, přežila pouze letuška Vesna Vulovičová. |
- Vulovičová přežila zřícení z více než deseti kilometrů (10 160 metrů), což podle Guinnessovy knihy rekordů představuje rekord při přežití volného pádu bez padáku. Tehdy dvaadvacetileté rodačce z Bělehradu (narozena 3. ledna 1950) Vulovičové, která byla u aerolinek pouhý rok, zachránilo život to, že se zaklínila ve zbytku zádi. |
- Pád trosek navíc zbrzdily větve stromů a prudký svah, do kterého narazily. Přesto by ale mladá letuška nejspíš nepřežila, kdyby se jí nedostalo rychlé pomoci. V rychle padajícím soumraku - bylo krátce po páté hodině odpoledne - ji tehdy objevil lesník Bruno Henke, který za války sloužil v německé armádě jako medik a naštěstí neztratil duchapřítomnost. "Prý jsem volala - bože, lidi," řekla před lety Vulovičová, která ale znala okolnosti nehody jen z vyprávění. |
- Téměř měsíc pak proležela v bezvědomí v českých nemocnicích, nejprve v České Kamenici, kde ji dostali z nejhoršího. Když ale po týdnu letuška, která si při pádu zlomila obě ruce a nohy, poranila páteř i lebku a poté navíc přežila klinickou smrt, ochrnula na dolní polovinu těla, převezli ji vrtulníkem do vojenské nemocnice ve Střešovicích. Tam už Vesnu koncem února 1972 mohli navštívit rodiče a dozvěděla se také, co se vlastně stalo s letadlem a kolegy. |
- Vulovičová si toho ale moc nepamatovala. "Měsíc mám z paměti úplně vygumovaný," poznamenala před lety. Naposledy si prý vybavila to, jak po mezipřistání v Kodani (let mířil ze Stockholmu přes dánskou metropoli a Záhřeb do Bělehradu) vystřídali jako čerstvá posádka své kolegy. Také prý tehdy zahlédla podezřelého člověka, možná atentátníka, jak opouští letadlo. |
- V obavě z možného atentátu pak Vesnu, která začátkem března 1972 odletěla na doléčení do Bělehradu, hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka. Vesnino vyléčení bylo tehdy považováno za velký úspěch československého zdravotnictví. |
- Z fyzických zranění se letuška díky svému mládí rychle vzpamatovala a psychické následky prakticky neměla. Již necelý rok po tragédii se chtěla vrátit k létání, vedení aerolinek ji ale raději nechalo na zemi, do roku 1991 měla na starosti prodej letenek firmám a cestovním kancelářím. Pak ale odešla, prý kvůli svému ostrému jazyku. |
- V 90. letech neváhala veřejně kritizovat nacionalistický režim Slobodana Miloševiče a podporovala demokratické změny. |
- A rázně reagovala v roce 2009, kdy se znovu vynořily spekulace o tom, že její letadlo nezničila bomba vysoko na obloze, ale rakety čs. armády jen pár set metrů nad zemí. Sestřelení vyloučila i řada odborníků. |
- Vulovičová, která několikrát navštívila místo tragédie, byla od roku 1991 v důchodu a žila v malém bělehradském bytě s dvěma kočkami. |