Článek
"Pokud má dítě prarodiče nebo strýce a tety, kteří se o dítě mohou postarat v jiné zemi, a pokud samo dítě má na tuto zemi vazby, je možnost, aby rodina v zahraničí převzala péči," prohlásila Horneová. Každé takové umístění v cizině ale musí "být řešeno uvážlivě a musí být v nejlepším zájmu daného dítěte", dodala.
Norský krok vejde v platnost 1. července. Horneová také oznámila, že zadala úřadu, který má dohled nad zdravotnictvím v zemi, aby prověřil řadu případů, kdy sociální služba Barnevernet rozhodovala o odebrání dítěte. Podle norského deníku Aftenposten není účelem změnit rozhodnutí v těchto případech, ale dosáhnout zkvalitnění práce kritizovaného úřadu.
Intenzivní kritika úřadu
„Víme, že Barnevernet udělal spoustu dobré práce, ale je také často kritizován, buď že zasáhl příliš brzy, nebo že zasáhl špatným způsobem, anebo že zasáhl příliš pozdě," vysvětlila ministryně. "Chceme získat obrázek toho, jak tento systém pracuje, jak jsou řešena nucená odebrání a co se stalo v případech, kdy systém zklamal," dodala.
Oznámení norské ministryně přichází po intenzivních kritikách sociální služby Barnevernet jak z Norska, tak z ciziny. Od ledna se ve více než 60 městech světa konaly demonstrace, jejichž účastníci obviňovali Barnevernet z "únosů" dětí.
Související témata:
Protest proti jednání Barnevernetu v Rumunsku
Přistoupení k haagské Úmluvě o ochraně dětí z roku 1996 žádal po Norsku v lednu i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vyjádřil se tak v souvislosti s případem dvojice chlapců Michalákových, které norské úřady odebraly české matce a kteří jsou nyní v norských pěstounských rodinách.
