Článek
„To, jak se evropské země vyrovnávaly s příchodem migrantů a žadatelů o azyl, je prostě katastrofální,” uvedl Muižnieks u příležitosti mezinárodního Dne lidských práv. Lidé prchající z válkou rozvrácených a zchudlých zemí podle něj věřili, že jejich život má cenu, ale Evropa je prý zklamala a činí tak i nadále.
Příchod statisíců lidí do Evropy byl podle komisaře Rady Evropy pro mnohé země výzvou, odpověď na ni ale byla z pohledu lidských práv neuspokojivá. Zpřísňování azylového zákonodárství, stavba plotů, zadržování migrantů v zařízeních podobných vězením a násilí ze strany policistů způsobilo podle Muižniekse migrantům zbytečné útrapy.
Evropa podle Muižniekse musí změnit svůj přístup a zůstat věrná svým hodnotám solidarity a tolerance. Podle komisaře je nutné začít uplatňovat humánnější politiku a zlepšit přijímání i integraci migrantů do společnosti. „My Evropané to musíme zvládnout. Jinak způsobíme mnohem více utrpení, zradíme své dědictví a vzdáme se své identity jako kontinentu lidských práv,” dodal Muižnieks.
Přerozdělování se nekoná
Podle komisaře OSN Guterrese není situace udržitelná. „Současná zmatená situace, kdy se lidé přes Balkán přesouvají v podstatě do tří čtyř zemí – do Rakouska, Německa, Švédska a Finska – není udržitelná,“ prohlásil Guterres a dodal: „Mnoho evropských zemí svůj díl práce odvádí.“ Gutteres vyzval k spravedlivějšímu rozdělení uprchlíků.
Evropská unie se letos dohodla na přerozdělení 160 000 azylantů z Itálie, Řecka a Maďarska, ale v praxi bylo dosud přerozděleno jen pár desítek Eritrejců. Tzv. kvóty navíc u soudu napadlo Maďarsko i Slovensko.
Současná uprchlická krize je nejhorší od konce druhé světové války. V pohybu je 60 miliónů lidí. Většina uprchlíků z nejpostiženějších míst přitom vůbec není v Evropě, nýbrž jinde.
