Hlavní obsah

Kandidáti na španělského premiéra se přou, kdo je větší lhář

ČTK, aš, Novinky, Time
MADRID

Těsné výsledky zřejmě přinesou nedělní parlamentní volby ve Španělsku. Podle posledních průzkumů má socialistický premiér José Luis Zapatero šanci udržet si post předsedy vlády, voliči zatím upřednostňují Španělskou dělnickou socialistickou stranu (PSOE) před Lidovou stranou (PP), v jejímž čele stojí Mariano Rajoy. Oba se nevybíravě napadají.

Foto: Reuters

Španělský premiér José Luis Rodriguez Zapatero (vpravo) a vůdce opozice Mariano Rajoy při televizní debatě.

Článek

Poslední výzkum Metroscopie pro liberální deník El País zveřejněný v pondělí ukázal, že socialisté by zvítězili o 4,1 procenta hlasů. PSOE by podle nich měla většinu srovnatelnou s výsledky před čtyřmi lety, možná i nepatrně více, i když ještě v půlce února měli socialisté náskok jen 1,5 procenta.

Předvolební boj je velmi tvrdý, pondělní televizní debata mezi Zapaterem a Rajoyem skončila vzájemným napadáním a dohadováním, kdo je větší lhář. Rajoy opět zůstal ve stínu Zapatera.

Výsledek ovšem může dopadnout i zcela opačně. Uvádí to politolog Ismael Crespo: "Voliči Lidové strany jsou velmi loajální, 80 až 85 procent z těch, kteří ji volili před čtyřmi lety, jí míní dát zase svůj hlas. Tradičně však asi dvacet procent příznivců levice nejde volit, mobilizují se jen v časech krize.“

Podle jiného politologa socialistům nahrává zase to, že Lidová strana se stále drží tradičního antagonistického postoje zvaného crispación, který ale je pro většinu Španělů už passé.

:. Španělský premiér José Luis Zapatero na předvolebním mítinku Foto: REUTERS/Sergio Perez

Levice se proto snaží zmobilizovat a usiluje o masovou účast. Prohlašuje, že strategií pravice je zasít mezi 35 miliónů voličů pochybnosti, aby ti méně rozhodní zůstali raději doma.

Zapatero mobilizuje mladé

Zapaterovi socialisté překvapivě zvítězili v předešlých volbách v roce 2004 především díky masové účasti mladého voličstva. Tehdy totiž favorizovaná pravice označila atentáty z Madridu z 11. března 2003 za čin baskických separatistů, a odmítla možnost, že by je spáchali radikální muslimové.

Zapatero apeluje na mladé, aby opět přišli k urnám. Před studenty v Madridu zdůraznil, že v roce 2004 vyhrál i " díky hlasům těch nejmladších, kteří měli dost lží a války v Iráku".

Zapatero po volbách splnil slib a stáhl Španěly z Iráku. Americkou invazi do Iráku většina Španělů neschvalovala, ale tehdejší vláda Josého Maríi Aznara patřila k hlavním spojencům George Bushe.

Klíčem je ekonomika

Právě ekonomika je hlavním tématem voleb, na čemž se vzácně shoduje levice s pravicí. Pravice tvrdí, že ekonomická politika levice je velmi riskantní a neodpovědná.

V posledních měsících se mírně zvyšuje inflace (loni 4,3 procenta oproti 3,6 v roce 2006) i nezaměstnanost. Levice se brání a zdůrazňuje, že ekonomická krize je celosvětová a dodává, že za vlády socialistů byly zredukovány veřejné výdaje a vzrostl přebytek.

Tradiční spory o homosexuály a imigranty

V řadě dalších témat zaujímají obě strany tradiční postoje. Rajoy obviňuje Zapatera i za imigrační politiku. Vláda v roce 2005 legalizovala pobyt ilegálních imigrantů, což obhajuje zvýšenými příjmy z daní. Pravice však tvrdí, že to narušilo integritu země.

Rajoy po vzoru francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho volá po větší kontrole přistěhovalců a větším pořádku. "Všichni se sem prostě nevejdeme," hlásal na mítincích Rajoy, který navrhuje, aby se každý imigrant zavázal, že bude pracovat a naučí se Španělsky. Dále požaduje, aby imigrant mohl být repatriován, bude-li dlouho bez práce či se dopustí zločinu.

Socialisté, kteří zavedli zákon o manželství osob stejného pohlaví a usnadnili rozvody, se nyní zaměřují na práva žen, požadují jejich paritu v politice a zdůrazňují nutnost boje s domácím násilím.

Pravice naopak tvrdí, že Zapateo ohrozil integritu Španělska, když dal regionům větší pravomoci, vadí jím zejména autonomie Katalánska, i to, že po nějakou dobu vyjednával s „teroristy“ z baskické separatistické organizace ETA. A to i po pumovém atentátu z prosince 2006, při němž zahynuli dva lidé.

Zapatero však poté vůči ETA přitvrdil. Paradoxem je, že všichni předchozí španělští premiéři jednali s ETA a to včetně Rajoyova předchůdce Aznara.

Související témata:

Související články

Poslední španělští vojáci se vrací domů

Poslední španělští vojáci rozmístění v Iráku odešli v pátek z jihoirácké základny Díváníja. "Opoustíme Irák během pátku, téměř o týden dříve než jsme původně...

Výběr článků

Načítám