Článek
Provádět politickou, rasovou nebo náboženskou propagandu na stadionech, v olympijské vesnici a během her zakazuje pravidlo 50 olympijské charty. Zahrnuje to i gesta.
Středeční zasedání potvrdilo, že zákaz bude nadále platit, i když narůstal tlak, aby bylo zrušeno v době, kdy ve světe probíhá kampaň hnutí proti policejnímu násilí na černoších Black Lives Matter. Předseda atletické federace, slavný mílař Sebastian Coe, přitom řekl, že by závodníci měli mít možnost používat alespoň politická gesta.
Porota: Expolicista Chauvin je vinen z vraždy George Floyda
Ředitelka komise atletů MOV Kirsty Coventryová kontrovala, že tři čtvrtiny závodníků byly proti jakýmkoli protestům na hřištích i pódiích. „Nechtěla bych, aby něco odvádělo pozornost od mé soutěže. Tak to cítím i dnes,“ dodala bývalá šampionka v plavání ze Zimbabwe.
Výkonný výbor schválil řadu doporučení, poskytne více informací o pravidlu 50 i o sankcích. Upraven byl i olympijský slib zahrnující nyní bod o začleňování neboli inkluzi. Ta bude nově zmiňována i na dresech.
Coventryová potvrdila, že projevy jako je pokleknutí na podporu rasové rovnosti nebo sevřená pěst budou trestány: „Ano, tak to je. A je to tak, protože se pro to vyslovila většina závodníků. Žádali o to.“ Komise to od června 2020 konzultovala s 3500 sportovci.
Zaťaté pěti v Mexiku
Největší pozornost na sebe připoutali na olympiádě v Mexiku v roce 1968 američtí běžci Tomie Smith a John Carlos, kteří na stupních vítězů zvedli při slavnostním ceremoniálu ruku se sevřenou pěstí v černé rukavici na podporu hnutí za práva černochů Black Power.
Jejich gesto odsoudil tehdejší prezident MOV Avery Brundage, oba sportovci byli vyloučeni z amerického týmu a museli předčasně opustit olympijskou vesnici.
Na stejné olympiádě československá gymnastka Věra Čáslavská sklonila hlavu a odvrátila se od sovětské vlajky, když začala hrát hymna na počest sovětské vítězky Nalaliji Kučinské. Olympiáda se totiž konala krátce po vpádu vojsk armád Varšavské smlouvy do Československa.
Velmi diskutované bylo také gesto etiopského maratonského běžce Feisyho Lilesy na letních hrách v Riu v roce 2016. Když dobíhal do cíle, zkřížil ruce nad hlavou na protest proti násilí, která páchala etiopská vláda na jeho etniku Oromů.
Etiopský maratonec protestoval proti vládě, lidé se mu skládají na azyl
S pokleknutím proti policejní brutalitě přišel jako první v roce 2016 hráč amerického fotbalu Colin Kaepernick. Gesto se později rozšířilo a nyní je například používáno před úvodním hvizdem zápasů anglické fotbalové ligy Premier League.