Článek
Samozvaný chalífát vyhlášený v červnu 2014 na severozápadě Iráku a v některých oblastech Sýrie tiskl vlastní měnu a razil mince ze stříbra a zlata. Vůdce IS abú Bakr Bagdádí jimi nechal vyplácet bojovníky, zejména ty ze zahraničí. Zatímco bankovky dnes mají pouze hodnotu recyklovatelného papíru, mince se cení podle množství drahého kovu použitého na jejich výrobu.
Výskyt těchto mincí v Turecku se dal celkem očekávat: mnozí ze zahraničních bojovníků přišli na území samozvaného chalífátu právě přes tuto zemi a po jeho pádu stejnou cestou i prchají. Opasky a kabáty se zašitými zlatými či stříbrnými mincemi prý patří k jejich „běžnému“ vybavení.
Radikálové z IS od počátků samozvaného chalífátu až do jeho zániku podle tureckého deníku Yeni Safak nahromadili 13 tun zlata a 17 tun stříbra. Získali je prodejem ropy z ovládnutých území, zabavováním majetku popravených či uvězněných lidí, ale i jako úplatky.
V jisté době ovládali skoro polovinu Sýrie a asi třetinu Iráku. Když začali ztrácet území, svůj poklad stěhovali z místa na místo. Po pádu syrské Rakky ho podle abú Zajda, bývalého bojovníka IS, převezli do Majádínu, později do nepřístupných oblastí Syrské pouště. Část zlata se také údajně octla v Hadžínu v Dajr az-Zauru na východě Sýrie.
Podobně se zlaté a stříbrné rezervy teroristů stěhovaly také v Iráku. Abú Zajd tvrdí, že část zlatého pokladu byla ukryta v poušti u iráckého Tikrítu. „Jen sedm lidí vědělo, kde to zlato je. Dva z nich byli zabiti, jeden je údajně nezvěstný,“ tvrdil.
Kolem zlatého a stříbrného pokladu, který nahromadil IS, se v Turecku šíří nejrůznější spekulace. Yeni Safak před časem tvrdil, že po „krvavém zlatu“ v Sýrii pátraly „kurdské milice YPG a jejich poradci z amerických speciálních jednotek“. Objevilo se také několik zaručených zpráv o „zázračných nálezech“.