Článek
Podle zprávy zahynulo loni při teroristických útocích 17 958 lidí, což je o 61 procent více než o rok dříve. Naprostá většina obětí, celkem 14 722, což představuje 82 procent, pochází z pouhých pěti zemí, z Iráku, Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu a Nigérie. Nejvíce je jich z Iráku, kde při 2492 atentátech loni zahynulo 6362 lidí.
Hasič zasahují na místě atentátu v Kvétě
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Výkonný ředitel institutu Steve Killelea uvedl, že poslední nárůst souvisí s napětím na Blízkém východě: „Destabilizaci v Sýrii, která se nyní převalila do Iráku, vidíme jako příčinu náhlého nárůstu terorismu.“
Varoval, že situace se letos ještě zhoršila: „Nechci předpokládat výsledky za rok 2014, ale jistě je těžké si představit, že by se to zlepšilo.“ Přesto při teroristických útocích zahyne mnohokrát méně lidí, než kolik je jich zavražděno. Loni bylo obětí vražd na 437 tisíc.
V další pětici rizikových zemí jsou Indie, kde mají polovinu obětí na svědomí maoisté, Somálsko, Filipíny, Jemen a Thajsko, které se podílejí na celkovém počtu obětí 1–2,3 procenta.
Vraždí hlavně radikální sunnitské skupiny
Dvě třetiny obětí mají na svědomí teroristické skupiny Al-Káida (včetně jejich poboček), afghánský Tálibán, nigerijská sekta Boko Haram a Islámský stát.
Zpráva zmiňuje, že všechny čtyři skupiny uplatňují „náboženskou ideologii postavenou na extrémní interpretaci wahhábistického islámu“.
Vůdce Boko Haram Abubakar Shekau se svými muži
„Aby mohly čelit nárůstu náboženského extremismu, potřebují být umírněné sunnitské náboženské doktríny kultivovány důvěryhodnými silami v islámu,“ stojí ve zprávě, kde je zdůrazněno, že je důležité, aby reagovaly „umírněné sunnitské země a nepůsobily vnější vlivy.“
Ředitel institutu Steve Killelea dodal, že někde se už významní duchovní postavili proti extremismu.
Bojovník Islámského státu
Text zmiňuje, že extrémní náboženské ideologie nejsou jedinou motivací teroristů. Podle zprávy za nimi stojí také nepřátelství nejen mezi různými náboženskými, ale i etnickými a jazykovými skupinami.
K extremismu přispívá i násilí podporované státem, jako jsou mimosoudní popravy nebo porušování lidských práv, ale také obecně vysoká úroveň násilí včetně té vytvářené organizovaným zločinem.
Více než devadesát procent teroristických útoků je spácháno v zemích, kde se výrazně porušují lidská práva.