Syrský Kurdistán – dva miliony lidí na 30 procentech území Sýrie

Oblast, ve které se nacházejí důležitá ropná pole, nyní zahrnuje asi 30 procent území Sýrie (zhruba 50 tisíc kilometrů čtverečních), přičemž v roce 2012 Kurdové ovládali asi deset procent a v době vyhlášení Rojavy v březnu 2016 asi 14 procent území (26 tisíc kilometrů čtverečních).

Syrští Kurdové, kterých jsou asi dva miliony (tedy deset procent z téměř 20 milionů obyvatel Sýrie), jsou převážně sunnité. Po desetiletí zažívali diskriminaci ze strany vládnoucího režimu, který odmítal jejich snahy na uznání kulturních a politických práv.

Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (tam je asi třetina všech Kurdů), v severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Uznané autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.

V Sýrii se kurdská autonomní Rojava skládá ze tří samosprávných regionů, oblasti Džazíri v provincii Hasaká a oblastí Afrín a Kobani v provinciích Halab a Rakka.

Po zahájení občanské války v Sýrii v roce 2011 se ale syrským Kurdům dostalo určitého gesta ze strany vládnoucího režimu. Syrský prezident Bašár Asad udělil občanství asi 300 tisícům Kurdům, kteří je dlouhá desetiletí neměli.

Zpočátku zaujali syrští Kurdové ve válce ambivalentní postoj, podporovali nicméně protivládní síly v pronikání na kurdská území ve snaze uniknout represím Damašku.

V polovině roku 2012 opustily syrské vládní síly pozice na severu a východě země, kde mají většinu Kurdové. V roce 2015 vytlačily kurdské jednotky islámské radikály z organizace Islámský stát (IS) z kurdského pohraničního města Kobani, města Tall Abjad na hranicích s Tureckem či z klíčové přehrady Tišrín.

V březnu 2016 odhlasovali zástupci tří kurdských regionů na severu Sýrie ustavení autonomie Rojava. V roce 2017 se tam konaly místní volby.

Ozbrojené milice syrských Kurdů (YPG) jsou aktivní od roku 2011, od roku 2014 bojovaly proti IS. V říjnu 2015 vznikla arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF), která se s pomocí Spojených států podílela na porážce IS v Sýrii. Její součástí jsou nyní také YPG, které mají asi 30 tisíc bojovníků. V řadách milic bojují kromě Kurdů také Arabové, Turci i dobrovolníci z Evropy a dalších zemí Západu.

SDF dobyly v srpnu 2016 severosyrské město Manbidž, které bylo od ledna 2014 v držení radikálů z IS, v lednu 2017 město Rakka, které dříve sloužilo jako hlavní bašta IS v Sýrii, a letos v březnu poslední baštu IS v Sýrii, obec Baghúz na východě Sýrie.

Turecko ale řadí syrské Kurdy k teroristům a ke spojencům své zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Turecko chce u hranice vytvořit bezpečnou zónu a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan opakuje, že oblast by měla být zbavena hrozeb ze strany YPG.

Loni v lednu zahájilo Turecko vojenskou operaci v severosyrské oblasti Afrín s cílem vyhnat YPG z tohoto regionu. Afrín dobyla turecká armáda 18. března 2018. Předchozí operaci na severu Sýrie uskutečnilo Turecko v roce 2016.

Koncem loňského roku americký prezident Donald Trump oznámil, že americké síly se ze Sýrie stáhnou. V neděli Bílý dům potvrdil, že Turecko brzy podnikne další vojenskou operaci na severu Sýrie. Mluvčí SDF k tomu řekl, že jde o "vražení dýky do zad" a že rozhodnutí Washingtonu je překvapivé. Turecký prezident dnes na Twitteru oznámil, že Turecko na severu Sýrie zahájilo vojenskou ofenzivu. Turecká armáda operaci zahájila společně s protureckými povstalci, dodal prezident.