Článek
Zástupci unijních vlád podle českého ministra zároveň potvrdili přidání osmi desítek činitelů a skupiny subjektů na dosavadní sankční seznam.
EU podle Kulhánka kromě toho nabízí Bělorusku hospodářskou pomoc, která je však podmíněna tím, že režim zanechá represí vůči opozici.
Shodli jsme se na sankcích vůči Bělorusku, jednota ministrů zahraničí #EU je jednoznačná! Režim musí přestat s represemi vůči svým občanům a propustit politické vězně. Zdůraznil jsem další kroky včetně nabídky ekonomické pomoci, dokud neproběhnou svobodné volby. #FAC #Luxembourg pic.twitter.com/4BsNd3i5vJ
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) June 21, 2021
„Režim musí přestat s represemi vůči svým občanům a propustit politické vězně. Zdůraznil jsem další kroky včetně nabídky ekonomické pomoci, dokud neproběhnou svobodné volby,” napsal na Twitteru Kulhánek.
Čtvrté kolo sankcí podle informací deníku New York Times zasáhne důležité části běloruské ekonomiky: bankovnictví, ropu, tabák a zejména produkci potaše. EU chce tímto rozhodnutím potrestat diktátorský režim pomocí penalizace organizací nad rámec dosavadních sankcí, které cílily spíše na jednotlivce zodpovědné za represe.
„Už nebudeme sankcionovat jen jednotlivce. Nyní uvalíme sektorové sankce,” řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Cítím se dobře a k ničemu mě nenutí, říká zadržený Pratasevič na nových záběrech
Naposledy schválila sedmadvacítka sankce loni, když se Lukašenko prohlásil za vítěze srpnových voleb, které mezinárodní společenství považuje za zmanipulované, a následně tvrdě potlačil masové protesty. Nejnovější sankce lze interpretovat jako reakci na únos civilního letadla s novinářem Ramanem Pratasevičem, který se na loňských demonstracích podílel a informoval o nich.