Článek
Takřka 4,4 milionu voličů si bude vybírat ze 13 kandidátů, sám Kiska už se o druhý mandát neuchází. Volby se konají jen v jeden den a volební místnosti jsou otevřené od 7.00 do 22.00. To, že by někdo už v prvním kole získal přes 50 procent hlasů všech oprávněných voličů a vyhrál, se zdá málo pravděpodobné.
Průzkumy i politologové připisují největší šance uspět v prvním kole prezidentských voleb právničce Zuzaně Čaputové (45). Její preference vystřelily vzhůru koncem února po odstoupení kandidáta Roberta Mistríka (52). Oba totiž oslovovali podobné spektrum voličů.
„Čaputová má téměř stoprocentní šance, že se dostane do druhého kola,“ řekl Právu politolog Grigorij Mesežnikov.
Místopředsedkyně mimoparlamentní strany Progresivní Slovensko se v kampani nedopustila chyby, zvolila nekonfrontační tón a snažila se oslovit co nejvíc voličů.
„Moc bych si přála, aby Slovensko mělo prezidentku. Budu volit paní Čaputovou,“ řekla studentka Kamila Kissová z Bratislavy.
Politolog Mesežnikov konstatoval, že o druhé postupové místo svedou boj Maroš Šefčovič (52) a Štefan Harabin (61). „Podle mě to Šefčovič dá. Harabin by měl šance v případě, pokud by z voleb odstoupil Marian Kotleba, a to se nestalo,“ dodal Mesežnikov.
Právnička, diplomat a právník |
---|
Zuzana Čaputová (45) je vzděláním právnička a zviditelnila se více než desetiletým úspěšným bojem proti skládce odpadu ve městě Pezinok. |
Maroš Šefčovič (52) v posledním období byl místopředsedou EK pro energetickou unii. Je ženatý, má tři děti. |
Štefan Harabin (61) zastával v první vládě premiéra Roberta Fica (2006–2010) post ministra spravedlnosti. |
Šefčoviče podporuje nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie, ale to mu nebránilo, aby se vydával za konzervativního a křesťanského politika. „Byla za tím snaha oslovit voliče Harabina,“ zdůraznil Mesežnikov.
Šefčovič spojil kampaň s oslavou Mezinárodního dne žen, kterou v řadě slovenských měst organizoval Směr.
Fico spíš přítěží
Program moderoval expremiér Robert Fico (54) a hlavními hosty byli Šefčovič a jeho žena. Po loňských protestech a Ficově demisi se tato podpora může ukázat jako kontraproduktivní. Některá slovenská média tvrdí, že rozladění z Fica, Směru a jeho politiky přetrvává.
Podle sociologa Martina Slosiarika to může pomoci Harabinovi, který nacionálně konzervativně laděné voliče začal oslovovat s předstihem. Harabinovi pomáhá i to, že se prezentuje jako „domácí“ politik v kontrastu s eurokomisařem Šefčovičem. Kandidát Směru tomu přihrál i nešťastnou formulací, když v televizi Markíza opakovaně začínal větu slovy: „Přijel jsem na Slovensko, abych…“ Sám tak upozornil na fakt, že léta na Slovensku nežil.
Slovenští prezidenti |
---|
Michal Kováč (1993 - 1998) |
Rudolf Schuster (1999 - 2004) |
Ivan Gašparovič (2004 - 2014) |
Andrej Kiska (2014 - 2019) |