Článek
Antoškin hned první den po výbuchu černobylské elektrárny provedl průzkumný let helikoptérou nad hořící elektrárnou. V následujících zhruba dvou týdnech velel flotile stovky helikoptér, které hasily požár pískem, karbidem bóru, olovem a dalšími materiály a zamezili tak dalšímu šíření radiace. Což se ovšem podařilo až po devíti dnech. Zhruba po měsíci byl kolem vybuchlého reaktoru postavený železobetonový sarkofág.
Likvidační tým, kterému Antoškin velel, byl složený z vojáků i civilistů a pracoval bez dostatečných ochranných pomůcek.
Sám Antoškin shodil během zásahu na pět tisíc tun materiálu. Po prvním přeletu nad reaktorem popisoval šimrání v krku a naléhavý pocit na zvracení.
Havárie jaderné elektrárny v Černobylu je stále plná otazníků. Jaké jsou její skutečné důsledky?
Antoškin v době havárie sloužil u letecké jednotky v Kyjevě. K nasazení vzdušných sil na hašení sáhl krizový štáb poté, co hasiči, kteří se snažili bojovat s požárem ze země, utrpěli ozáření vysokými dávkami radiace. Mnoho z nich na akutní nemoc z ozáření zemřelo.
Antoškin nicméně pokračoval ve vojenské kariéře, kterou ukončil v roce 1998, a v roce 2014 byl zvolený do Státní dumy. Za své zásluhy při řešení černobylské katastrofy byl v prosinci 1986 vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu a Leninovým řádem.