Putin evropským politikům: Chci jasný závazek, že se NATO nerozšíří na východ

Johnson a Putin spolu hovořili poprvé od října. Johnson vyjádřil ruskému prezidentovi „hluboké znepokojení” nad hromaděním ruských sil na hranicích s Ukrajinou a varoval ho, že „jakákoli destabilizující akce by byla strategickou chybou, která by měla závažné důsledky”.

Následoval tak pohrůžku amerického prezidenta Joea Bidena, který mluvil s Putinem minulý týden a ujistil ho, že Spojené státy a spojenci zareagují na případnou invazi na Ukrajinu tvrdými ekonomickými sankcemi a dalšími opatřeními.

Podle oficiálního shrnutí Kremlu ruský prezident vyjádřil názor, že ukrajinské úřady záměrně vyhrocují situaci v nárazové zóně a porušují minskou dohodu, která měla za cíl vyřešit rusko-ukrajinskou otázku. Rusky mluvící obyvatelé navíc zažívají na Ukrajině diskriminaci, tvrdí Putin.

Britskému premiérovi sdělil jasný požadavek: jasné mezinárodně-právní dohody, které by vyloučily jakékoli budoucí rozšíření NATO na východ, a odstranění zbraní, které ohrožují Rusko v sousedních státech, především na Ukrajině.

Podklady pro tyto právní dokumenty už prý ruská strana připravuje, Johnson vyzval k diplomatickému řešení.

Ruský prezident v úterý zopakoval požadavek na okamžitá jednání s NATO  finskému prezidentovi Saulimu Niinistömovi, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem.

„Vladimir Putin zdůraznil potřebu okamžitého zahájení jednání s USA a NATO s cílem definovat právní záruky bezpečnosti naší země," uvedl Kreml po Putinově rozhovoru s finským protějškem.

Stejné poselství zdůraznil Kreml i po telefonátu Putina s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

„Ruský prezident zdůraznil důležitost okamžitého zahájení mezinárodních jednání o poskytnutí právně závazných záruk, které zabránily jakémukoliv rozšiřování NATO na východ a rozmístění (aliančních) zbraní ohrožujících Rusko v sousedních státech, zejména na Ukrajině,” napsal Kreml v komuniké.

Deník Guardian ve svém článku uvádí, že je Západ Putinovým chováním zmaten a jeho motivaci nerozumí. Světoví lídři se údajně obávají, že si Rusko vyhrocenou rétorikou a stále širšími požadavky připravuje podmínky pro vážnou hrozbu válkou.

„Objevily se také názory, že Putinovo rozhodnutí otestovat odhodlání a jednotu Západu mohlo být vyvoláno odchodem Angely Merkelové z funkce německé kancléřky,” podotýká Guardian.