Článek
Poté, co v pátek kazašská policie zadržela desítky lidí při protestech proti přejmenování hlavního města Astana na Nur-Sultan podle jména exprezidenta Nazarbajeva, jenž tento týden překvapivě rezignoval, nynější prezident v sobotu okamžité přejmenování potvrdil.
Podle agentury RIA Novosti si demonstranti stěžovali, že úřady rozhodly o změně názvu bez přihlédnutí k názoru obyvatel, a požadují také demokratické reformy. Protestní akce se konaly také ve městě Almaty, které bylo kazašskou metropolí, než Nazarbajev před více než dvaceti lety rozhodl o vzniku nového hlavního města pod názvem Astana uprostřed stepí.
Nový kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev přitom prosadil, aby také všechny hlavní ulice v regionálních centrech republiky byly přejmenovány na počest prvního prezidenta Kazachstánu, jenž tam vládl bezmála třicet let.
Nursultan Nazarbajev
Město původně vzniklo v roce 1830 jako kozácká osada Akmolinsk, kterou sovětští komunisté v roce 1961 přejmenovali na Celinograd. V letech 1992 až 1998, tedy již v nezávislém Kazachstánu, se město jmenovalo Akmola. Po Nazarbajevově rozhodnutí přesunout sem hlavní město z Almaty (dříve Alma-Aty) se dočkalo v květnu 1998 názvu Astana, což v kazašském jazyku znamená prostě hlavní město.
Osmasedmdesátiletý Nazarbajev, který středoasijské zemi vládl od roku 1991, svou rezignaci zdůvodnil nutností příchodu nové generace lídrů. Prezidentský úřad opustil 20. března, kdy funkci převzal 65letý Tokajev. Moci se ale Nazarbajev nevzdal: ponechal si funkci šéfa bezpečnostní rady státu a zůstává vůdcem de facto monopolní vládní strany Světlo vlasti. Ponechal si i titul otce národa, zakotvený v ústavě.
Mnozí pozorovatelé vidí ve formální změně v prezidentském křesle přípravu na předání moci do rukou Nazarbajevovy nejstarší dcery Darigy, která mezitím postoupila na předchozí Tokajevovo místo v čele horní komory parlamentu, tedy z hlediska ústavy se dostala do druhé nejvýznamnější funkce po hlavě státu.