Článek
„Čína poprvé zanechala stopu na Marsu,” uvedla agentura Nová Čína. Přistání na Marsu označila za důležitý krok v čínském vesmírném programu. Celému týmu pogratuloval a poděkoval čínský prezident Si Ťin-pching.
Čína se stala teprve druhou zemí po USA, která dokázala na Mars dopravit robotické vozítko. Na Marsu přistál měkce kromě devíti amerických sond ještě sovětský Mars 3.
Robotické vozítko Ču-žung váží zhruba 240 kilogramů. Má šest kol a čtyři sluneční kolektory. Po povrchu Marsu se může pohybovat rychlostí 200 metrů za hodinu, napsala agentura DPA. Vozítko nejprve kvůli testům několik dní zůstane v přistávacím modulu, poté sjede po rampě a vydá se na průzkum planiny Utopia Planitia.
Pokud vše půjde podle plánu, bude Ču-žung, pojmenovaný podle čínského boha ohně, zkoumat okolí nejméně tři měsíce. Průzkum se zaměří na povrch planety, její atmosféru a také na hledání známek života. S pomocí radaru bude pod povrchem pátrat po vodě a ledu.
Číně se již dříve podařilo opakovaně přistát na Měsíci, přistání na Marsu je ale technicky složitější už proto, že řídící signály letí k Marsu déle. Pro vstup do atmosféry Marsu jsou navíc nezbytné ochranné tepelné štíty, pro přistání brzdící rakety a také, na rozdíl od Měsíce, i padák, který zabrání příliš prudkému dopadu na povrch planety. Padák i rakety se musí použít v přesně určeném okamžiku, aby modul měkce dosedl na předem vybraném místě.
Čínský modul vstoupil do atmosféry ve výšce 125 kilometrů a okamžiky, které následovaly, byly podle agentury Nová Čína „nejriskantnější fází celé mise”. Nejprve se roztáhl padák o velikosti 200 metrů čtverečních a poté následoval zážeh brzdící rakety, která zpomalila rychlost téměř na nulu. Modul se chvíli vznášel asi 100 metrů nad povrchem Marsu, aby identifikoval překážky a samostatně našel místo přistání. Nakonec bezpečně přistál na povrchu na všechny čtyři nohy, popsala agentura AP.
Po rozložení solárních panelů a antény trvalo dalších 17 minut, než zpráva o úspěšném přistání dorazila na 320 milionů kilometrů vzdálenou Zemi, uvedla agentura Reuters.
Letos v únoru na Marsu úspěšně přistál robotický průzkumník amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Spojené státy od roku 1976 uskutečnily devět úspěšných přistání na Marsu. Sovětský svaz na Marsu přistál v roce 1971, jeho mise však selhala, protože modul vysílal obraz jen 14,5 sekundy a pak se odmlčel.
