Možná rizika omikronu: vyšší nakažlivost, nižší odhalitelnost a účinnost vakcín

Rizikem pro šíření jsou méně výrazné symptomy, které více připomínají běžné nachlazení, jako je kašel a silná únava. Naopak se neobjevuje typická ztráta čichu a chuti. Mnozí infikovaní by tak nemuseli zavčas přijít na to, že jsou nakažení právě koronavirem, a dál jej šířili.

„Zatím nejvýraznější příznak nákazy omikronem je extrémně silné noční pocení, kdy se člověk musí okamžitě převléknout,“ uvedl britský lékař Amir Khan.

Nakažení omikronem si současně stěžují na bolest těla a extrémní únavu. „Na ni si stěžují mladí pacienti, nikoliv starší,“ podotýká jihoafrická lékařka Angélique Coetzeeová.

Mezi další příznaky patří škrábání v krku a suchý kašel. Pouze u některých nakažených se objevila vysoká horečka.

„V případě starších lidí s chronickým onemocněním, jako je například cukrovka nebo onemocnění srdce, na ty by nákaza omikronem mohla dopadnout podstatně tvrději,“ dodala Coetzeeová.

Zpočátku nebylo jasné, jak přesně omikron působí na děti. Lékaři viděli náznaky, že by je mohl ovlivňovat více než předchozí varianty. Objevovaly se také informace o úmrtí 3,5x více dětí v JAR než v jiných předchozích vlnách.

Datoví analytici z jihoafrického Národního institutu pro přenosné nemoci (NICD) proto na žádost Novinek vypracovali analýzu, která zmapovala míru úmrtí s covidem-19 podle věku. Z té vyplývá, že omikron nezpůsobuje mnohonásobně víc úmrtí u dětí než předchozí varianty.

„Protože varianta je tak nová, vědci prostě nemají adekvátní data, aby mohli stanovit, zda nová varianta způsobuje vážnější průběh,“ řekl listu The New York Times na počátku prosince děkan Brownovy fakulty veřejného zdraví Ashish Jha.

Podle něj se to ukáže za pár týdnů, řekl tehdy. V Jihoafrické republice však měli nakažení většinou jen mírný průběh.

Již na přelomu roku posledních studie z Hongkongu a JAR potvrzují, že omikron je skutečně nakažlivější než předchozí varianty covidu, nicméně pravděpodobnost, že s ním lidé skončí v nemocnici, je o 80 % nižší než u jakékoliv varianty.

Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je omikron de facto nová epidemie, představuje v Česku zhruba pětinu případů, ale má schopnost se rychle šířit. Definitivně podle něj převládne do druhé poloviny ledna.

Obavy vzbuzuje především velké množství mutací, 32 jich bylo zjištěno v oblasti RNA popisující hrotový s-protein, kterým se virus napojuje na napadenou buňku.

A dalších deset v oblasti RNA popisující RBD, tedy vázací oblast, kterou virus používá k proniknutí do napadené buňky.

Změny RNA popisující hrotový protein jsou však rizikem nejen kvůli vyšší potenciální nebezpečnosti viru.

Tato část RNA se dodá očkovací látce do těla a buňky následně začnou produkovat hrotový protein, který je ale tělu cizí, což aktivuje imunitní systém a ten si vytvoří protilátky.

Zda bude třeba vyvinout novou vakcínu cílenou na omikron, není zatím jasné. Mutace ale neznamenají, že by byly vakcíny zcela neúčinné. Doposud podávané vakcíny uvádějí, že by proti omikronu měly být účinné, zejména pokud se jedná o posilující dávku.

Jak uvedl Jha: „Je extrémně nepravděpodobné, že omikron učiní vakcíny zcela neúčinnými. Mohou však být méně účinné. Z tohoto důvodu hraje velkou roli třetí posilující látka, která zvyšuje hladinu protilátek.”

Například v Izraeli se omikronem nakazili lékaři z nemocnice Šeba a oba měli i třetí, posilující dávku. Průběh nemoci měli mírný.

Podle izraelského televizního Kanálu 12 je vakcína od Pfizeru u omikronu účinná z 90 procent proti symptomatickému covidu-19, zatímco u delty z 93 procent. Vážnému průběhu brání třetí, posilující dávka v případě nákazy omikronem z 93 procent.

Oficiální data od britské Agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) rovněž naznačují, že podání třetí dávky očkování, tzv. boosteru, snižuje riziko hospitalizace o 88 procent, přičemž dokonce „pouhé“ dvě dávky snižují tuto pravděpodobnost o 72 procent. Vědci tvrdí, že dvě dávky stále nabízejí slušnou půlroční ochranu před hospitalizací s variantou omikron.

Americká společnost Moderna ke konci prosince uvedla, že posilující dávka její vakcíny proti covidu-19 se při laboratorních testech ukázala jako účinná proti rychle se šířící koronavirové variantě omikron. Připustila, že klasický dvoudávkový očkovací program poskytuje proti omikronu nízkou ochranu.

Podle jihoafrické studie snížily riziko hospitalizace dvě dávky vakcíny Johnson & Johnson při nákaze variantou omikron o 85 procent. Druhá studie z Bostonu ukázala, že posilující dávka této vakcíny podaná očkovaným mRNA vakcínami zvyšuje počet T-lymfocytů.

Oxfordská univerzita a Astra Zeneca na konci prosince oznámily, že vyvíjejí vakcínu na ochranu před variantou omikron. Vědci tím podnikli předběžné kroky k výrobě upraveného očkovacího preparátu pro případ, že by byl zapotřebí.

Kromě toho americký armádní výzkumný ústav Waltera Reeda vyvíjí univerzální vakcínu, která by měla ochránit očkované nejen před všemi variantami covidu-19 včetně omikronu, ale také proti nebezpečné nemoci SARS. Informoval o tom web Defense One s tím, že zkoušky vakcíny SpFN_1B-06 na zvířatech byly úspěšné a dobře probíhá i první fáze klinických testů na lidech.

V každém případě budou plně zabírat některé léky, jako je kortikosteroid dexamethason, protože ten je zaměřený na snižování prudké reakce těla.