Článek
Pakt, který má být schválen na summitu OSN v marockém Marrakéši 10. a 11. prosince, však od léta odmítlo také Maďarsko, Austrálie a nově i Rakousko. Ke stejnému kroku se chystá také Česko. Pochybnosti vyjádřily rovněž Chorvatsko, Dánsko, Polsko a Japonsko.
Zastánci 34stránkového dokumentu tvrdí, že migraci lze zvládnout pouze z globální úrovně a že pakt nijak nenarušuje suverenitu států a jejich právo utvářet migrační politiku.
Proti tomu Rakušané namítají, že o tom, kdo k nim přichází, chtějí rozhodovat výhradně oni sami. Vídeň také vypichuje sporné teze paktu. Jednu z nich připomněl rakouský pravicový vicekancléř Heinz Strache, když řekl: „Migrace není lidské právo a nesmí se jím stát. Vedlo by to k nepředstavitelným politickým posunům ve světě.“
Německo, které pakt hájí, ho naopak označuje za vhodný nástroj k „omezení ilegální migrace a dosažení řízené, legální migrace“. Berlín popírá tvrzení, že dokument jen zvýší migraci – to prý „není cílem paktu“. Dokument podle Němců naopak napomůže při hledání kompromisů mezi zeměmi původu a státy, které jsou terčem migračních proudů.
Závazně nezávazný?
Pakt obsahuje řadu doporučení a také dvacet konkrétních opatření. Podle spolkové vlády je jen „vyhlášením politických záměrů“, napsal deník Die Welt.
Podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze však pakt smazává hranici mezi legální a nelegální migrací, jakož i mezi skutečnými uprchlíky a těmi, kteří jen hledají lepší práci. „To odmítáme,“ řekl.
Na obhajobu paktu se často uvádí, že dokument není právně závazný. Strache ale zdůraznil, že i přesto se rakouská vláda obává, že na jeho základě vzniknou mezinárodní zvyklosti. Ty jsou dodnes významným pramenem mezinárodního práva.
Podle zastánců pakt zlepší mezinárodní spolupráci v migrační politice a vytvoří standardy pro zacházení s migranty. Kritici se naopak obávají, že migranti získají dalekosáhlé právní nároky, které si budou soudně vynucovat s pomocí nevládních skupin.