Článek
„Už nyní lze konstatovat, že zásahy v Nízkých Tatrách způsobily jednu z největších ekologických katastrof na Slovensku za posledních sto let,“ shrnuli v prohlášení.
Masivní těžba dřeva se podle signatářů výzvy týká kromě Nízkých také Vysokých Tater, Velké a Malé Fatry a Muránské planiny. Odlesnění značných ploch podle nich vedlo k povodním a ohrozilo chráněné druhy živočichů. Signatáři vyzvali vládu, aby konečně zasáhla a ochránila přírodní bohatství země.
Ani národní park není zárukou
„Masivní těžba a zřizování lesních cest způsobuje postupnou devastaci horských porostů. Spolu s nimi ztrácíme i jedinečné přírodní a kulturní dědictví Slovenska. Zvyšujeme tím riziko povodní, ničíme biologickou rozmanitost a charakteristický ráz krajiny, a tím snižujeme i turistický potenciál regionů,“ upozornil Erik Baláž, ekolog a signatář výzvy.
Spolu s lesy ztrácíme i jedinečné přírodní a kulturní dědictví Slovenska ekolog
Nejcennější lesy by měly být podle ochranářů zařazeny do přírodních rezervací s nejpřísnějším režimem ochrany. „Národní park nezaručuje zachování těchto lesů. Za poslední dvě dekády zasáhla těžba tisíce hektarů nejcennějších porostů včetně 105 hektarů pralesů,“ konstatoval Marián Jasík, lesník a bývalý ředitel správy Národního parku Nízké Tatry. V národních parcích by se podle něj vůbec nemělo dřevo komerčně těžit, neměly by se tam stavět sjezdovky a další.
Tomáš Ferenčák, mluvčí ministerstva životního prostředí, namítá, že resort může prostřednictvím státní ochrany přírody zabránit těžbě pouze v bezzásahových zónách, tedy v lesích s nejvyšším stupněm ochrany, kde své možnosti také využívá.
„Faktem je, že jde o malé procento lesů,“ připustil. „Současná situace nám není lhostejná a hledáme způsoby, jak posilnit režim ochrany přírody a dosah resortu v chráněných oblastech,“ dodal.
| Dvě smrště za desetiletí | |||
|---|---|---|---|
| V roce 2004 zničila vichřice o rychlosti až 200 km v hodině přes 12 tisíc hektarů lesa | |||
| Další kalamita postihla Tatry, Horehroní a Oravu v roce 2014 | |||
| Tehdy padlo asi sto tisíc stromů, převážně smrků | |||
| Ve zničených lesích se rozmohl lýkožrout, ten poškodil další tisícovky stromů |
Správa národního parku Nízké Tatry připouští, že když větrná kalamita „pokosí“ velké množství stromů, celkový plánovaný objem těžby se překročí. Zákon však lesníkům přikazuje, aby kalamitní dřevo vytěžili, aby se v lesích nerozmnožili škůdci. Velké kalamity postihly Nízké Tatry také v roce 2004 a 2014.
Ochranáři však kriticky upozorňují, že po kalamitě lesníci netěží pouze popadané stromy, ale v mnoha případech kácejí i ty, které vichřici přežily.
„Vytěžit tak velké plochy je neskutečná chyba. Dojde k erozi, ničí se půda a lidským snažením už nikdy nedosáhneme takového lesa, jak by to udělala příroda,“ shrnul následky zakladatel sdružení na ochranu lesů VLK Juraj Lukáč.