Kohl usilovně brzdil nezávislost Ukrajiny

V roce 1991 ještě přežíval Sovětský svaz se svými mnoha národnostmi, z nichž mnohé se bouřily proti moskevskému ústředí. „Kohl však považoval blížící se zánik Sovětského svazu za katastrofu a toho, kdo o něj usiloval, za osla,“ napsal týdeník.

Netajil se tím, že vyhlášení samostatnosti Litvy, Lotyšska a Estonska by bylo „špatnou cestou“. „Pobaltí by si mělo na svou svobodu počkat, přibližně tak deset let, svěřil se počátkem roku 1991 francouzskému prezidentu Francoisi Mitterrandovi,“ podotkl Spiegel. I po této lhůtě počítal pro Pobaltí s jediným možným uspořádáním – neutralitou („finský status“), členství v NATO i v tehdejším Evropském společenství (ES) kategoricky vylučoval.

Také Ukrajina měla zůstat v Sovětském svazu celou dobu jeho trvání. Když se začal rýsovat zánik SSSR, Němci dospěli k přesvědčení, že Kyjev by měl spolu s Ruskem a dalšími bývalými sovětskými republikami vytvořit konfederaci.

Ještě v listopadu 1991 nabízel kancléř ruskému prezidentu Borisi Jelcinovi při jeho návštěvě Bonnu, že „bude v tomto směru ovlivňovat ukrajinské vedení“.

Dodal, že němečtí diplomaté zaznamenávají v Kyjevě „tendence k autoritářskému nacionalismu“.

Jakmile se však o dva týdny později 90 procent Ukrajinců vyslovilo v referendu pro samostatnost, změnili Kohl i Hans-Dietrich Genscher, ministr zahraničí za liberální FDP, postoj. Spolková republika jako první země ES uznala nový stát.

„Úsilí zemí střední a východní Evropy o začlenění do NATO vyvolává v Moskvě třaskavou směs pocitu ohrožení, strachu z izolace a frustrace z nevděčnosti někdejších bratrských zemí,“ hlásil už v lednu 1991 velvyslanec Bonnu v Moskvě.

Prvního března 1991 odmítl Genscher při rozhovorech s Američany rozšíření Aliance na východ s tím, že „Sověti byli při jednání 2+4 o sjednocení Německa informováni, že NATO to nemá v úmyslu“.

Jedenáctého října 1991 se Genscher setkal s kolegy Rolandem Dumasem (Francie) a Franciskem Fernándezem Ordónezem (Španělsko). „Členství států bývalé Varšavské smlouvy neakceptujeme. Původně měly v úmyslu přiřadit se do NATO. To jim bylo v důvěrných rozhovorech rozmluveno,“ řekl podle záznamu.

Němci dokonce prosazovali oficiální deklaraci Aliance, že žádné přijímání členů z postkomunistických zemí nepřipravuje. Podle Spiegelu teprve, když při Genscherově návštěvě Washingtonu Američané oponovali, že „rozšíření by nemělo být v budoucnosti vyloučeno“, vysvětlil rychle šéf německé diplomacie, že nežádal „žádné konečné prohlášení“.

Eduard Ševardnadze, sovětský ministr zahraničí v éře Michaila Gorbačova, prorokoval v říjnu 1991 před Genscherem, že pokud by se Sovětský svaz zhroutil, „mohl by se jednoho dne dostat v Rusku k moci fašistický vůdce, který bude žádat po Ukrajině navrácení Krymu“. Putin anektoval poloostrov o dobrá dvě desetiletí později.