Článek
Smrt Kaddáfího potvrdil ministr informací Přechodné národní rady Mahmúd Šammam.
"Byl taky zasažen do hlavy. Hodně se na jeho skupinu střílelo a on zemřel," řekl už dříve představitel Přechodné národní rady Abdil Madžíd agentuře Reuters. Podle té je nyní Kaddáfího tělo transportováno z bezpečnostních důvodů na tajné místo. Podle některých zpráv bylo odvezeno do Misuráty.
Podle lékaře ze zdravotnického týmu, který tělo převážel, Kaddáfí zemřel na následky dvou střelných ran do hlavy a do hrudníku, napsala agentura AP.
Rebelové Kaddáfího dopadli ve čtvrtek dopoledne po dlouhém obléhání a následném dobytí města Syrta. Madžíd původně o jeho smrti nemluvil, agentuře Reuters řekl: "Byl dopaden. Byl zraněn na obou nohách. Odvezla ho sanitka."
Al-Džazíra pak oznámila, že plukovník podlehl těžkým zraněním s odvoláním na radu města. Madžíd to pak potvrdil.
Podle Al-Džazíry byl Kaddáfí dopaden v koloně asi 100 aut, která prchala ze Syrty do Misuráty a údajně se stala terčem bombardování sil NATO.
Madžíd dodal, že letouny NATO zasáhly při náletu čtyři auta v koloně, která mířila k západu. NATO potvrdilo, že podniklo letos nálet na dvě vozidla Kaddáfího věrných.
Při akci podle svědectví z místa měl o život přijít také Kaddáfího ministr obrany Júnis Džábir. Zatčen byl Kaddáfího poradce a bratranec Ahmad Ibráhím a mluvčí Músá Ibráhím.
Zabit byl i Kaddáfího syn Mutasim, další syn Sajf Islám byl obklíčen, když prchal ze Syrty.
Muammar Kaddáfí v březnu 2011 v Tripolisu
Další verze dopadení
Agentura Reuters zase získala vyjádření muže, který byl podle svých slov svědkem Kaddáfího zatčení. Podle něj se plukovník schovával v díře a křičel: „Nestřílejte! Nestřílejte!“ Zpravodaj BBC Gabriel Gatehouse, který je v Syrtě, uvedl: "Mluvil jsem s člověkem, který ho zajal. Řekl, že ho nalezl, jak se skrývá v díře v centru města."
Bojovník Imád Mustafa uvedl, že Kaddáfí byl zasažen do hlavy a do hrudi u srdce. Skrýval se na západním předměstí Syrty v díře obklopen svými bodyguardy. Uvedl, že byl v sanitce, když plukovník zemřel.
V Syrtě byli také dopadeni Kaddáfího syn Mutasim, velitel Kaddáfího bezpečnostních brigád Mansúr Zaú a šéf libyjské rozvědky Abdalláh Sanúsí, informovala agentura AFP.
Pád Syrty
Přístav Syrta byl spolu s pouštním Baní Valídem posledním útočištěm sil věrných Kaddáfímu.
Poslední ofenziva ve čtvrtek ráno trvala podle svědků hodinu a půl. Pak Přechodná národní rada oznámila, že město bylo osvobozeno.
Boj o Kaddáfího rodné město však trval dlouhé týdny. Dobyvatelé čelili tuhému odporu ostřelovačů ve středu města.
Kaddáfí byl od dobytí jeho sídla v Tripolisu na konci srpna na útěku společně se svým synem Sajfem.
Večer americký prezident Barack Obama uvedl, že se smrtí Kaddáfího uzavřela bolestná kapitola Libye. Uvedl, že Kaddáfí vládl Libyi železnou pěstí.
Muammar Kaddáfí
Muammar Kaddáfí vládl Libyi 42 let.
Narodil se v roce 1942 v Syrtě. Vystudoval práva v Tripolisu a Královskou vojenskou akademii v britském Sandhurstu. Po návratu do vlasti byl důstojníkem v libybijské armádě.
Dne 1. března 1969 byl při armádním puči svržen král Idrís v té době na léčení v Turecku. Došlo k vyhlášení Lybijské arabské republiky a Kaddáfí se stal jejím vůdcem. Po svém nástupu provedl znárodnění průmyslu, včetně ropného.
Kaddáfí v době studené války udržoval dobré styky se socialistickými zeměmi včetně Československa.
V průběhu 80. let byl Kaddáfí západními zeměmi považován za jednoho z hlavních podporovatelů světového terorismu, symptizoval s Organizací pro osvobození Palestiny či s islamistickým režimem v Íránu.
V roce 1986 došlo k vyhrocení vztahů Libye s USA. V důsledku bombových atentátů na berlínské diskotéce La Belle americké vzdušné síly bombardovaly Tripolis a Benghází. O dva roky později pak došlo k atentátu na letadlo americké společnosti PanAm nad skotským Lockerbie, při němž zemřelo 270 lidí. Libye byla označena za viníka a následovala letitá mezinárodní izolace Kaddáfího režimu.
Libye nakonec v roce 1999 vinu přiznala a souhlasila s odškodněním příbuzných po obětech atentátu v Lockerbie.
Vzdal se programu výroby zbraní hromadného ničení, čímž dosáhl smíření se Západem. Diplomatický styk s Libyí obnovily i USA.
Kaddáfí je po tuniském prezidentovi Zínu Abidínu bin Alím a egyptsjkém prezidentovi Husním Mubarakovi třetí hlavou státu, kterou smetlo takzvané arabské jaro. Oficiálně neměl plukovník Kaddáfí žádnou funkci, byl titulován jako vůdce libyjské revoluce.
V červnu na něj byl Mezinárodním trestním soudem (ICC) vydán zatykač kvůli zločinům proti lidskosti, kterých se měl dopustit v souvislosti s boji ve své zemi.