Jak si slovenští občané vybojovali ivermektin

Předmětem největšího střetu se stal už čtyřicet let používaný antiparazitický lék Ivermektin. Za tu dobu byl podán 3,7 miliardám lidí, prakticky bez vedlejších účinků.

První zmínky o možnostech jeho využívání při léčbě onemocnění covidem se na Slovensku začaly objevovat už začátkem léta loňského roku na sociálních sítích.

Hlavní odbornou oporou při prosazování tohoto velice levného léku se stala Aliance FLCCC (Front Line Covid Critical Care), kterou v březnu 2020 založila skupina světově uznávaných lékařů a vědců z oblasti kritické péče o covidové pacienty.

Když se o jeho aplikaci zajímali lékaři z terénu i laici, valná část lékařských kapacit buď ivermektin zařadila rovnou do kategorie hoaxů, nebo informace o jeho vysoké účinnosti v ničení koronavirů označovala za vědecky nepodložené. Strašilo se také jeho údajnými těžkými vedlejšími účinky.

Přelom v situaci znamenaly iniciativy MUDr. Juraje Mesíka, analytika globálních trendů a rizik, svého času experta Světové banky. Ten na sociálních sítích opakovaně kritizoval nedostatečné kroky ministerstva zdravotnictví v boji s pandemií a upozorňoval na preventivní a léčebný potenciál ivermektinu.

Když úřady nereagovaly, inicioval Mesík před Vánocemi petici. Její autoři „v zájmu odvrácení epidemické katastrofy s potenciálně tisíci mrtvých v zimě 2020/2021“ požádali vládu a parlament okamžitě zlegalizovat dovoz ivermektinu na Slovensko, zpřístupnit ho všem lékařům a začít jím léčit v souladu s terapeutickými protokoly amerických lékařů z FLCCC.

Sběr podpisů začal prakticky bez pozornosti či podpory hlavních slovenských médií. Nebýt sociálních sítí, které sdílely informace o tomto léku a jeho úspěšném nasazení v košickém ústavu doc. Pavola Töröka, nejspíš by skončil tento pro některé až příliš levný lék v zapomnění.

Díky tlaku občanské společnosti, frustrované katastrofálním růstem počtu covidových úmrtí, vydalo ministerstvo zdravotnictví 26. ledna průlomové povolení k terapeutickému po­užití neregistrovaného léku Ivermektin. Lékaři si ho však museli obstarávat pokoutně sami.

10. února následovalo kladné stanovisko doc. Jozefa Firmenta, hlavního odborníka ministerstva na anesteziologii a intenzivní medicínu:

„V současnosti se podávání ivermektinu hodnotí jako potenciální léčba covidu-19. Očekává se, že IVM (ivermektin) pomůže zmírnit příznaky, snížit vylučování viru pacienty a urychlit propouštění hospitalizovaných pacientů s mírným až středně těžkým průběhem covidu-19. Jako lékaři k potenciálním účinkům IVM přistupujeme opatrně, ale vzhledem k velmi nepříznivému průběhu pandemie na Slovensku vnímáme lék jako určitou naději s tím, že by mohl v souběhu s ostatní léčbou napomoci ke zvratu nemocnosti, úmrtnosti a s tím souvisejícími důsledky“.

Doc. Firment na závěr doporučil „ivermektin podávat v době počátečních příznaků i později, kdy dochází k respiračnímu selhávání, potřebě saturace kyslíkem, nutnosti neinvazivní i invazivní podpory dýchání“.

Následovaly další apely na ministerstvo zdravotnictví, aby povolilo experimentální používání léku, přestože jak uvedl doc. Firment, dosavadní klinické studie pocházející z vyspělých států pracují s menším počtem podání a pacientů, než je běžné. Zpracování takových studií však bude trvat ještě několik měsíců a mezitím budou umírat lidé, kteří by mohli být zachráněni.

Pod tlakem prudce vzrůstající smrtnosti a masového živelného obstarávání ivermektinu občany i lékárnami v sousedním Rakousku, stejně jako dokonce požívání veterinární verze léku, vydal resort zdravotnictví 19. února povolení k terapeutickému používání neregistrovaného léku Ivermektin v počtu 20 tisíc kusů.

22. února oznámila mluvčí ministerstva zdravotnictví, že šéf resortu Krajči povolil do té doby největší dovoz léků s účinnou látkou ivermektin. Ministr konstatoval, že je na distributorovi, jak rychle je dodá. Ministerstvo to podle něj neumí ovlivnit.