Jak jsou na tom země, které s covidem přestaly bojovat

Irsko zrušilo většinu restrikcí 22. ledna. Restaurace a bary si mohou opět nastavit otevírací dobu, jak chtějí, pro vstup už není potřeba prokazovat očkování či prodělání nemoci.

Uvolnění restrikcí jde ruku v ruce s klesajícím počtem nakažených, křivku hospitalizací rovněž nijak neovlivnilo. Roušky jsou stále povinné ve veřejné dopravě, v obchodech a u lékaře. Očekává se, že tato povinnost se do konce února rovněž zruší, většina expertů je ale toho názoru, že minimálně ohrožené skupiny by měly roušky nosit i v budoucnu.

„Zatím se ale věci vyvíjejí dobře,“ pochvaluje si profesor Sam McConkey z Královské univerzity chirurgů v Dublinu.

Deník Irish Times ve svém článku přinesl výpovědi obyvatel města Galway na západním pobřeží ostrova. Úleva je evidentní. „Řekněme, že cítím odměřenou naději, ale tento krok vítám,“ uvedla Marry Lidiová.

Na některých respondentech je ale vidět, že o návratu normálu po dvouleté zkušenosti s pandemií pochybují. „Zase se to zavře. Podle mě to je jisté. Co když omikron není poslední varianta? Pak si tím budeme muset zase projít znovu,“ cituje deník 22letou Maggie Roweovou.

V Anglii je situace velmi podobná té v Irsku. Od covid pasů se plošně upustilo, celá řada podniků je ale na dobrovolné bázi využívá nadále. Obdobně jsou na tom pravidla nošení roušek. Centrálně nařízené nejsou, obchodní řetězce jako Tesco, Lidl nebo John Lewis je ale po zákaznících vyžadují, stejně jako třeba londýnské metro.

Několik charitativních organizací, které se starají o vážně nemocné pacienty, apelovalo na veřejnost, aby nezapomněla na spoluobčany, kteří jsou náchylní covidem onemocnět, a to s těžkým průběhem. Vláda podle nich na tento úkol rezignovala.

„Čím více lidí bude nosit roušky a dodržovat rozestupy, tím normálnější životy budou moci lidé s nízkou imunitou žít,“ uvedla Helen Rowntreeová, ředitelka Blood Caner UK.

Otázka roušek se i nadále polarizuje v britských školách. Část z nich totiž ochranu úst a nosu nadále vyžaduje od žáků, což se ne všem rodičům zamlouvá. Někteří ředitelé navíc zvažují, že školu na nějakou dobu uzavřou, protože jim rychle šířící se omikron vyřadil z práce část učitelského sboru.

V celém Spojeném království pak už několik týdnů sílí frustrace veřejnosti z pokryteckého chování kanceláře premiéra Borise Johnsona a jeho okolí, protože vyšlo najevo, že se v době nejdrsnějších lockdownů tito lidé účastnili bujarých večírků.

Norská vláda přistoupila ke zrušení restrikcí s argumentem, že nakažených je sice stále hodně, ale na rozdíl od předchozích vln už omikron neposílá tolik z nich do nemocnic. „Jsme dobře chráněni vakcínami. To znamená, že můžeme mnohá opatření zmírnit, i když infekcí rychle přibývá,“ řekl 1. února premiér Jonas Gahr Stoere.

V Norsku už obdrželo téměř 75 procent lidí dvě dávky vakcíny a více než polovina oprávněné populace má i booster.

„Přišel čas, abychom si naše každodenní životy vzali zpět,“ řekla ministryně zdravotnictví Ingvild Kjerkolová. Co se týče roušek, povinné zůstávají ve veřejné dopravě, v taxíku, v obchodech a dalších místech, kde nelze dodržet dostatečné rozestupy. Noční kluby, koncertní síně a podobně se tak nemohou ještě vrátit k úplnému normálu.

Kluby se otevřely, prodej alkoholu v pozdních nočních hodinách byl obnoven a ke vstupu do podniků již není potřeba dánská „koronavirová aplikace“. Dánsko se proti již zmíněným zemím odlišuje tím, že zrušilo povinnost nošení roušek naprosto všude.

Přestože je počet případů stále extrémně vysoký (vůbec nejvíce nakažených ze všech zemí v přiloženém grafu), úřady virus přestaly považovat za „kritickou hrozbu“. Dánsko se pyšní ještě vyšší proočkovaností než Norsko, 81 procent populace má dvě dávky a 62 procent dokonce i tu posilující.

Jak píše ve své reportáži stanice BBC, lidé v Dánsku cítí velkou úlevu. „Konečně se můžeme posunout,“ cituje Henrika z Kodaně. Teď, když se většina nechala naočkovat, je podle něj čas se smířit s tím, že „korona holt bude součástí naší společnosti“.

S tím souhlasí i majitelka jedné z místních kaváren. Ta je ráda, že už po zákaznících nemusí nic vyžadovat. „Nejsem proti restrikcím a priori, ale myslím, že je správný čas je zrušit,“ řekla.

Jak ale ukazuje graf, v Dánsku po zrušení opatření roste nejen počet nakažených, ale především vystřelil počet covidových pacientů v nemocnicích. K 6. únoru byl týdenní počet nově hospitalizovaných 378 na jeden milion obyvatel, zatímco před 14 dny činila tato hodnota 286.

Další ze skandinávských států, Švédsko, přistoupil ke zrušení zbývajících restrikcí až po překonání vrcholu omikronové vlny. Od středy 9. února se v zemi ruší zastropovaná kapacita sportovních a kulturních akcí, stejně jako počet povolených hostů u jednoho stolu v restauraci.

Podle premiérky Magdaleny Anderssonové je čas, aby se Švédsko posunulo do další kapitoly. „Množství nákaz bude ještě nějakou dobu vysoké, ale domníváme se, že nejhorší následky epidemie již máme za sebou,“ dodala.

Jak ukazují data Our World in Data, křivka nakažených sice klesá, počet pacientů v nemocnicích má ale opačnou tendenci.

Uvolnění restrikcí nicméně podpořil i hlavní epidemiolog Anders Tegnell s tím, že kombinace nabyté imunity s méně vážnými průběhy takový krok opodstatňuje.

„Myslím, že vše nasvědčuje tomu, že vstupujeme do poměrně klidného období. Uvidíme, co se stane příští podzim, teprve tehdy zjistíme, co se objeví za nové problémy,“ varoval.

Švédsko současně postupně ukončí covidovou podporu firmám.