Článek
„Jsme pro logická jednání, pokud druhá strana zdvořile zasedne k jednacímu stolu a bude se řídit mezinárodními pravidly, ne když vydá nařízení k jednání,“ prohlásil Rúhání, když promlouval ke skupině sportovců.
Americká odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. V neděli šéf diplomacie USA Mike Pompeo ve Švýcarsku řekl, že Washington je připraven zahájit jednání s Íránem „bez předběžných podmínek“, ale potřebuje vidět, že se tato země chová jako „normální stát“.
Premiér Abe pojede na zprostředkovací misi do Íránu 12. června
Doplnil, že „americké úsilí zastavit neblahé aktivity islámské republiky a jeho revolučních sil bude ale pokračovat“.
Trump: varování i závan vstřícnosti
Prezident USA Donald Trump na rozdíl od EU, Ruska a Číny loni odstoupil od smlouvy s Íránem z roku 2015 omezující jeho jaderný program, protože mu stále dovoluje, byť v omezené míře, obohacovat uran, v čemž vidí Bílý dům otevřená vrátka k atomové zbrani.
USA následně obnovily a zostřily sankce proti Teheránu včetně zákazu nákupu jeho ropy, což citelně postihuje ekonomiku země, přičemž Trump dává najevo, že oslabený Írán o jednání sám požádá, nicméně v podřízené roli, což zásadně odmítá.
V minulých týdnech se navíc americko-íránské vztahy ještě vyostřily po útocích na tankery v Zálivu, v nichž USA vidí rukopis skupin aktivně podporovaných Íránem, takže vyslaly do regionu letadlovou loď a strategické bombardéry, které má následovat asi 1500 vojáků.
Šéf Bílého domu ještě v květnu přidal varovný tweet: „Jestli chce Írán bojovat, bude to oficiální konec Íránu. Už nikdy Spojeným státům nevyhrožujte!“ Konfrontaci podpořil bezpečnostní poradce John Bolton. Z Trumpovy strany je však patrné, že nechce hnát věci na hranu a s tím je znát i jistý závan vstřícnosti.
Abe se pokusí získat ajatolláha Chameneího
„Opravdu si myslím, že Írán se chce dohodnout a také že je to od nich chytré. Tato možnost se může naplnit,“ prohlásil minulé pondělí na tiskové konferenci v Tokiu.
„Má šanci být skvělou zemí s týmž vedením. Nesledujeme změnu režimu. Chci, aby to bylo jasné,“ dodal prezident a uvítal návrh na zprostředkování japonského premiéra Šinzó Abeho, jenž má s Teheránem poměrně čilé vztahy. Japonsko totiž patřilo do obnovených sankcí USA mezi největší odběratele íránské ropy spolu s Čínou, Indií, Jižní Koreou, Tchaj-wanem, Itálií, Řeckem a Tureckem. V polovině května Abe ujistil šéfa íránské diplomacie, že má zájem udržet a rozvinout „tradičně dobré vztahy“.
Podle japonského listu Mainiči se Abe vydá na třídenní cestu do Teheránu, kde míní povzbudit dialog s USA jednáním 12. června s prezidentem Rúháním a následující den s nejvyšším duchovním vůdcem ajatolláhem Chameneím.
