Článek
"Nepotřebujeme žádné přímé důkazy. Víme přesně, že teroristický akt je spojen s Maschadovem a jeho bandity," řekl odpoledne k atentátu Putin.
Vyslovil se tak v prohlášení, které učinil po setkání s ázerbájdžánským prezidentem pro tiskovou agenturu ITAR-TASS.
Putin dále zdůraznil, že Moskva nebude nikdy vyjednávat s teroristy, ale jednoduše je zlikviduje.
"Rusko s teroristy nevyjednávalo a nebude to dělat ani v budoucnosti. Rusko teroristy zlikviduje," řekl Putin, který zároveň vyjádřil hlubokou soustrast rodinám obětí.
Blízký spolupracovník Maschadova Achmed Zakajev popřel, že by čečenští rebelové měli cokoli společného s dnešním atentátem. Oznámila to agentura AFP.
Rusové: byli to Čečenci
Ruská agentura ITAR- TASS s odvoláním na zdroje z ruských bezpečnostních služeb tvrdí, že policisté pátrají po muži a dvou ženách "kavkazského vzhledu".
"Muž mohl mít 30 až 35 let a měl na sobě černý kožený kabát. V jeho doprovodu byly dvě ženy ve věku 20 až 25 let rovněž oblečené v černém," řekl představitel policie agentuře.
Trojice údajně nastoupila do metra ve stanici Avtozavodskaja. Před nástupem do soupravy muž přistoupil k jedné zaměstnankyni metra, která dohlížela na provoz ve stanici, se slovy "bude slavnost" a pak pronesl ještě několik nadávek.
Černé vdovy jsou ve věku 20-30 let. Jejich akce řídí prý osobně vůdce čečenských radikálů Šamil Basajev.
Nálož byla zřejmě uložena v nějakém kufru anebo v tašce položené na podlaze, řekl novinářům Valerij Šancev, který v nepřítomnosti zastupuje primátora Moskvy Jurije Lužkova.
Ten je na návštěvě v New Yorku, ale svůj pobyt ve Spojených státech kvůli události přerušuje a vrací se do Ruska.
Výbuch v dopravní špičce
Podle moskevské policie nastala exploze ve druhém vagónu soupravy metra blízko středu města, mezi stanicemi Paveleckaja a Avtozavodskaja. Tunel byl po explozi zaplněn hustým kouřem.
Na místo atentátu se sjelo na 130 autobusů, jež odvážely zraněné do bezpečí. Ze zasaženého tunelu bylo již také evakuováno přes 700 lidí, kteří ve chvíli exploze jeli ve vlaku metra. Více než pěti stovkám osob se navíc záhy po výbuchu podařilo z metra utéct.
Záchranné práce komplikuje silný požár. Ten byl podle posledních zpráv už uhašen. Provoz podzemní dráhy je v centru ruské metropole zcela zastaven. Nefunguje ani povrchová doprava v okolí místa neštěstí, kam se sjely desítky záchranářů a sanitky.
Bomba vybuchla v 8:45 tamního času (06:45 SEČ), tedy v době, kdy vlaky moskevského metra bývají tradičně přeplněné. Podle prvních odhadů expertů šlo o zatím nezjištěnou nálož o síle jednoho kilogramu klasické trhaviny.
Přehled větších útoků v metru:
8. ledna 1977 (SSSR): výbuch v moskevském metru - 7 mrtvých, 37 zraněných
28. srpna 1991 (USA): atentát v newyorském metru - 6 mrtvých.
19. března 1994 (Ázerbájdžán): exploze v metru v Baku - 12 mrtvých na 60 zraněných.
3. července 1994 (Ázerbájdžán) : výbuch v Baku - 7 mrtvých a 30 zraněných.
20. března 1995 (Japonsko): na 16 místech 3 linek tokijského metra nalezeny balíčky se sarinem - plyn zasáhl přes 5500 osob, 12 z nich zemřelo. Útok vedla sekta Óm šinrikjó (Svrchovaná pravda).
25. července 1995 (Francie): výbuch v pařížském metru ve stanici Saint-Michel - zahynulo 8 lidí, 119 bylo zraněno. Další 2 exploze, které si ale nevyžádaly oběti na životech, zasáhly pařížské metro na podzim téhož roku: 6. října bylo zraněno 16 lidí, 17. října asi třicet.
11. června 1996 (Rusko): výbuch v moskevském metru - 4 mrtví a 12 zraněných. Škoda dosáhla 300 milionů rublů. Útok přičítán čečenským povstalcům.
3. prosince 1996 (Francie): výbuch ve stanici Port Royal pařížského metra - 4 mrtví a 90 zraněných.
6. února 2003 (Rusko): desítky mrtvých a stovku zraněných si vyžádal výbuch v moskevském metru.
Zdroj ČTK
