Článek
Všech sedm migrantů, kteří už seděli na palubě Boeingu 767, si tak opět vystoupilo na vojenském letišti Wiltshire a v zemi zatím zůstávají. Za charterový let už přitom britská vláda zaplatila odhadem 500 tisíc liber (přes 14,2 milionu korun), podotkla stanice BBC.
Právní bitva nekončí
„Náš právní tým reviduje každé rozhodnutí, které bylo v souvislosti s letem učiněno a přípravy na další let začínají už teď,“ řekla poté stanici Sky News ministryně spravedlnosti Priti Patelová s tím, že konzervativní vláda premiéra Borise Johnsona se „nenechá odradit od správné věci“.
Přípravy na další let začínají teď Priti Patelová, britská ministryně spravedlnosti
„K rozsudku ECHR se určitě vrátíme a jeho původní rozhodnutí napadneme,“ vzkázala rovněž přes agenturu Reuters ministryně práce Therese Coffeyová.
Britský záměr posílat migranty do Rwandy drhne
„Posílat lidi prchající před násilím do země ležící tisíce kilometrů daleko je samo o sobě kruté a bezcitné. Teď je to potenciálně i nezákonné,“ přivítal naopak soudní rozhodnutí labouristický starosta Londýna Sadiq Khan.
Původně mělo přitom v prvním letu do Rwandy odcestovat 130 migrantů, kteří nelegálně překročili britské hranice. Postupně se jejich počet snížil na pouhých sedm, když desítky dalších uspěly u britských soudů s tím, že nemohou být deportováni kvůli zdravotním problémům, bezpečnosti či obavám z porušování lidských práv.
Nynější rozhodnutí soudu ve Štrasburku každopádně může znamenat, že další deportační lety z Británie do Rwandy budou zastaveny na týdny – soudní přezkum, který se má zabývat zákonností nynějšího postupu britské vlády, má proběhnout do konce července.
Běženci museli na konec pořadníku. Potvrzovací e-mail od Britů se ztratil
Web listu The Daily Telegraph napsal, že vyloučena není ani možnost, že britská vláda ještě přehodnotí své členství v Evropské úmluvě o lidských právech, pokud by jí to umožnilo v deportační praxi pokračovat.
Po odchodu Británie z ECHR veřejně volají zástupci toryovského křídla vládních konzervativců.
Ministr spravedlnosti a vicepremiér Dominic Raab ve čtvrtek ovšem uvedl, že Británie nemá v úmyslu odstoupit od úmluvy.
„Naším plánem je zůstat součástí evropské úmluvy o lidských právech. Je ale také důležité, aby štrasburský soud reflektoval (svá rozhodnutí) a zůstal věrný svému mandátu, který z úmluvy vychází,“ řekl Raab.
Rwanda dál ochotná migranty přijímat
Deportace do třetích zemí v případě migrantů, kteří do Británie vstoupí nelegálně, umožňuje nový britský zákon, který začal platit v dubnu. Ten zpřísňuje i tresty pro převaděče.
V rámci pilotního deportačního programu uzavřel Londýn dohodu se Rwandou, které za to v první fázi vyplatí 120 milionů liber (zhruba 3,5 miliardy korun).
Další brexit? V Británii debatují o odchodu z Evropského soudu pro lidská práva
„Budeme schopni poskytnout nejen bezpečné útočiště, které tito lidé hledají, ale i příležitost vybudovat zde nové životy,“ vzkázala i po zablokování prvního deportačního letu Yolande Makoloová, mluvčí rwandské vlády.
Těch, kteří se do Británie snaží nelegálně dostat přes Lamanšský průliv, zatím navzdory snahám Londýna neubývá. Pobřežní stráž jen úterý zadržela zhruba 444 migrantů na malých člunech, oznámilo britské ministerstvo obrany. To je nejvyšší denní číslo za poslední měsíce, podotkla stanice BBC.
Evropský soud pro lidská práva Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku je soudním dvorem Rady Evropy, a není proto institucí Evropské unie. Británie je spolu s dalšími devíti státy zakládající zemí Rady Evropy, která byla ustavena v roce 1949 takzvanou Londýnskou smlouvou. Nyní má 47 členských zemí, Česko je členem od roku 1993. |