Článek
Zelenskyj měl v úmyslu, podobně jako v projevu k britským zákonodárcům či k Evropskému parlamentu, popsat neutěšenou situaci na Ukrajině a požádat o podporu.
„Nabídku na virtuální setkání ale Ukrajinci považovali za nedůstojnou a nepřijali ji,“ uvedl server Walla.
Zelenskyj se netají zklamáním nad postojem Izraele. Premiér Naftali Bennett se sice vypravil do Moskvy za Vladimirem Putinem s nabídkou na zprostředkování jednání, židovský stát ale zatím poskytuje Ukrajině pouze humanitární pomoc, a nikoli vojenský materiál, o nějž by Zelenskyj velmi stál.
Bezletovou zónu nad Ukrajinou by nemuselo zajišťovat NATO, ale třeba Izrael
Bennett se vyhnul ostré kritice vpádu kvůli ruské přítomnosti v Sýrii, kde Izrael potřebuje volné ruce pro údery proti šíitským milicím podporovaným Íránem.
Mnohých Izraelců se ale válka velmi dotýká: zhruba půl milionu obyvatel židovského státu má ukrajinské kořeny a na Ukrajině žije zhruba 200 tisíc židů, s nimiž mají mnozí Izraelci příbuzenské vztahy.
Dobrovolníků už desítky
K velvyslanectví Ukrajiny tak chodí Izraelci, kteří se snaží zjistit, jak odjet bojovat na Ukrajinu. List Ha’arec uvedl, že na bojiště už zamířily desítky dobrovolníků bez ohledu na hrozící trest. Pro většinu z nich, třeba pro 24letého Anatolije, je to osobní. Do Izraele přišel v sedmi letech a má na Ukrajině příbuzné i přátele z dětství. „Celé dny jsem nespal. A pak jsem se rozhodl: raději budu tam než tady, bez možnosti pomoci,“ řekl.
Bennett: Izrael chce pomoci při řešení ukrajinské krize, šance nejsou velké
„Miluji Izrael. Jsem vlastenec,“ vysvětlil 22letý Jaroslav. „Ale na Ukrajině mám část rodiny, kamarády. Babička teď musela utéct z bytu v Charkově,“ řekl. Stejně jako Anatolij usoudil, že jeho místo je tam. Oba za sebou mají tříletou povinnou vojenskou službu v izraelské armádě, své dovednosti chtějí dát k dispozici napadené zemi.