Článek
Vyjádření lékařů, záchranářů i zdravotních sester, které Pawel Reszka, reportér týdeníku Polityka, zaznamenal v reportáži Proč umírají, otřásly Polskem.
Smrt úřaduje ve zběsilém tempu
„Bude lepší, pokud mámu, tátu, dědu či babičku nepošlete do nemocnice, neboť tam se o ně jistě nikdo nepostará. Všichni už sotva stojí na nohou, chybějí volná lůžka, a tedy pokud mají zemřít, bude lepší, když zemřou doma,“ říkává posádka rychlé zdravotnické pomoci příbuzným nemocného, když k nim dorazí často i po šesti či sedmi hodinách čekání.
„Je to mimořádně brutální, ale taková je realita,“ potvrdil Reszka, který podobná slova nejednou slyšel na vlastní uši, jelikož jezdívá společně se záchranáři.
„Pacienti s covidem umírají v šíleném tempu. Během mé poslední 24hodinové služby se úmrtí valila jedno za druhým. Šest lidí zemřelo během několika hodin, potom chvíli přestávka a pak smrt sekala dál. Považuji se za otrlého člověka, který se často dívá smrti do očí – je to moje práce –, ale hrůza a chaos všude kolem jsou už nad moje síly,“ zaznamenal Reszka vyjádření anesteziologa v jedné z varšavských nemocnic. „Nemocnice se vlastně staly místy umírání, aby lidé neodcházeli na onen svět na ulicích,“ svěřil se zdrcený lékař.
Reszka zároveň informoval, že řada zastaralých nemocnic nemá u lůžek centrálně zavedený kyslík pro potřeby pacientů, takže ho infikovaným musí aplikovat z přivezených kyslíkových bomb.
Když chybí pacientům kyslík
„Bohužel se stává, a ne zřídka, že vyčerpané zdravotní sestry neuhlídají, kdy je třeba bombu vyměnit, a pacient umírá. Stejně velký problém je i nedostatek kyslíkových bomb, protože spotřeba kyslíku při obrovském nárůstu počtu nemocných koronavirem stoupla několikanásobně a jejich dodavatelé nestíhají uspokojovat poptávku,“ zdůraznil.
„Rozdíl mezi optimistickými vyjádřeními vlády a realitou, při níž tuhne krev v žilách, je obrovský. Až toto drama skončí, bude nutné, aby za všechno nepochopitelné, co se během něj událo, někdo nesl zodpovědnost. A s velkou pravděpodobností se tak i stane,“ uzavřel Reszka.