Čína zamlčovala a ničila důkazy o koronaviru, tvrdí dokument pěti tajných služeb

Dokument zpravodajské aliance jménem Five Eyes (Pět očí) podle listu uvádí, že Čína „ohrozila ostatní země“ umlčováním doktorů a vědců, kteří promluvili veřejně, ničením důkazů v laboratořích a neposkytnutím vzorků mezinárodním vědcům pracujícím na vakcíně.

Zpravodajské služby uvádějí, že Čína měla důkazy o přenosu viru z člověka na člověka již na počátku prosince, ovšem tyto informace navzdory tvrzení některých čínských vědců a doktorů zamlčovala až do 20. ledna, kdy nákaza ve Wu-chanu vypukla naplno. Organizace WHO, uvádí dále zpráva, tvrzení Číny podporovala navzdory obavám a podezřením, které projevil Tchaj-wan a Hongkong.

Kromě zlehčování epidemie zpráva obviňuje Čínu i z ničení důkazů. Čínská národní komise pro zdraví měla 3. ledna nařídit zničení dosud odebraných vzorků koronaviru SARS-CoV-2 a zakázala o koronaviru psát. Odborné publikace běžně předkládané vědeckým časopisům musely být nejdříve schváleny čínským Ministerstvem pro vědu a technologie. O bezpříznakových pacientech bylo dle dokumentu zakázáno psát úplně.

Čínské úřady pak cenzurovaly zprávy v médiích a na sociálních sítích už od 31. prosince. Mezi slovními spojeními, která se dostala do hledáčku cenzorů, byla například „variace SARS“, „wuchanský trh“ či „neznámý wuchanský zápal plic“.

Dokument rovněž obviňuje Peking, že rozmlouval ostatním zemím omezení dopravy do Číny, zatímco v té samé době uzavíral jedenáctimilionový Wu-chan do karantény. „Miliony lidí Wu-chan opustily poté, co nákaza propukla a předtím, než bylo město 23. ledna uzavřeno,“ uvádí zpráva.

„Během února pak Peking tlačil na USA, Itálii, Indii, Austrálii a své jihovýchodní sousedy a další, aby se nechránily za pomoci cestovních restrikcí, zatímco Čína podobné doma zaváděla,“ dodávají zpravodajci.

Mezi dalšími popsanými čínskými praktikami dokument zmiňuje rovněž postup vůči lidem, kteří se snažili na nástup epidemie, která během pár týdnů přerostla v pandemii, upozornit. Patří mezi ně i doktor Li Wen-liang, který byl krátce zadržen a úřady ho donutily se za svá tvrzení omluvit. Později nákaze covid-19 podlehl.

Šanghajská laboratoř profesora Čang Jung-čena byla uzavřena den poté, co veřejně publikovala genom koronaviru. Oficiální zdůvodnění úřadu bylo pouze, že byla uzavřena „kvůli zjednání nápravy“. Uzavřena byla ještě koncem února, navzdory žádostem čínských vědců, aby byla otevřena co nejrychleji, protože její pracovníci v boji proti koronaviru bojují zejména s časem.

Zpráva se zaměřuje rovněž i na možný původ koronaviru SARS-CoV-2. Dokument zmiňuje Wuchanský institut virologie a zejména výzkum koronavirů pod vedením vědkyně Š' Čeng-li. Ta se zabývala právě koronaviry u netopýrů. Institut koronaviry disponuje, jeden z nich má podle autorů zprávy genetickou shodu 96,2 procenta s koronavirem SARS-CoV-2.

Institut jakékoliv nařčení odmítá. Sama Š' Čeng-li se vyjádřila, že nemohla několik dní spát ze strachu, že by nákaza mohla pocházet z její laboratoře. Genetické porovnání přechovávaných vzorků ale podle ní ukázalo, že koronavirus z laboratoře nepochází.

S uvedeným názorem se shoduje i většina vědců a publikovaných studií. O možném laboratorním původu koronaviru však hovoří třeba francouzský virolog a držitel Nobelovy ceny Luc Montagier, ruský virolog Petr Čumakov či molekulární genetička Soňa Peková. Řada jejich argumentů však byla vyvrácena a studie, která by dokazovala laboratorní původ, zatím neexistuje.

Podobný postoj zaujímají i vlády jednotlivých států. Zatímco americký prezident Trump začíná na Čínu tlačit a oproti původním tvrzením je teď nakloněn teorii o laboratorním původu, například podle australské vlády je laboratorní původ koronaviru pravděpodobný zhruba z 5 procent.

Více světla by do případu vneslo mezinárodní vyšetřování, které však čínská vládla odmítla.