Článek
Řidiči, kteří opouštějí východoněmeckou Jenu na dálnici A4 směrem na Hermsdorfer Kreuz, nemohou kancléřku minout. „Merkelová musí pryč!“ stojí na billboardu o rozměru 12 na 1,7 metru. Opírá se o výrobní halu, téměř tak velký jako firemní štít s nápisem Pagus.
Paul Guloglou (58), majitel firmy, obchoduje se stroji – a bojuje proti kancléřce. „Musí zmizet, protože povolala do země spoustu špatných lidí,“ vysvětluje týdeníku der Spiegel. Podnikatel, potomek arménsko-řeckých rodičů narozený v syrském Aleppu, se v osmnácti vystěhoval do Británie, odkud se přesunul do Spolkové republiky.
Když loni na podzim po dvou měsících někdo plakát strhl, Guloglou ho vzápětí nahradil novým. O pár dní později za ním dorazili dva funkcionáři CDU z Jeny, aby s ním záležitost probrali. Mezi řečí oba přiznali, že většina jejich spolustraníků by se pod vzkaz podepsala.
AfD větří šanci
Nejen v Durynsku, ale také v Braniborsku a Sasku si všechny tři zemské organizace dokážou velice snadno představit kampaň před květnovými volbami do Evropského parlamentu a do obcí a zářijovými a říjnovými ve třech východoněmeckých spolkových zemích bez stále ještě nejoblíbenějšího hráče na německé politické scéně – Merkelové.
Nemálo ze spolustraníků jde ještě dál – považuje ji rovnou za přítěž. „Pískání, bučení, troubení, hlomoz řehtaček jako doprovodné jevy kancléřčiných veřejných vystoupení – toho všeho by CDU na východě ráda zůstala ušetřena,“ vysvětluje list Frankfurter Rundschau.
Vystoupení na náměstích nebudou
Navíc to, že protestní strana Alternativa pro Německo (AfD) v Saském Švýcarsku a většině Lužice u uren při rozhodování o složení Spolkového sněmu v září 2017 předstihla CDU, má co do činění s Merkelovou, přesněji řečeno jejím postojem k běžencům, resp. migrantům.
„Kancléřčiny předvolební výstupy nám v Sasku nepomohou,“ nepochybuje Matthias Rössler (64), předseda zemského sněmu v Drážďanech. Také Mike Mohring (47), šéf CDU v Durynsku, se k záležitosti staví obdobně: „Vystoupení na náměstích nebudou. Odehrají se v uzavřených prostorách.“ A Ingo Senftleben (44), první muž braniborské CDU, věří v kampaň „v dobré náladě, hodně daleko od celostátních třenic“, přičemž si dokáže představit několik kancléřčiných akcí, kupříkladu zastavení v nějaké firmě či oběd s chřestem někde na statku.
To, proč Merkelová Ossi, tedy Výchoďáky, tolik zklamala, objasnila britské televizi Sky News Lusia Glüsimgová (33) ze saské Pirny. Po sjednocení její rodiče – matka ve firmě na výrobu lustrů, otec v chemickém výzkumném ústavu – přišli o zaměstnavatele. Západ podle ní na Východ vzkazoval: Máš-li trhu co nabídnout, pak žádné strachy. Nemáš-li, tvoje smůla.
„A čím obohatili po třech letech trh uprchlíci? Stát jim hradí bydlení, přispívá na děti, stravu, ošacení, a někde jim platí dokonce i účty za mobily. Každý den vídám ty mladé a silné muže poflakovat se na nádraží. Kdybych toto řekla německé televizi, tak, pokud by to odvysílala, masírované a naočkované veřejné mínění by mě vyobcovalo jako černou ovci,“ upozornila.
Ne všichni se teď od kancléřky odtahují
Postoj zemských špiček se však nezamlouvá všem. Ingrid Freninezová (61), šéfka CDU v braniborském Eisenhüttenstadtu, kde strana v září 2017 prohrála s AfD, označuje odepisování Merkelové za ubohost. „Vyvedla nás z mnoha slzavých údolí,“ řekla.
Roberto Jahn (59), jediný německý farář, který objíždí své věřící na motorce, a 15 let radní v Marienbergu, má jasno. „Samozřejmě že je kancléřku za co kritizovat – třeba jak nedostatečně se stará o integraci. Rozhodně ji však teď nezradím,“ řekl webu Focus Online.
Průzkumy věští těsné souboje |
---|
Braniborsko (volí se 1. září) – CDU a SPD 21 procent, AfD 19 a Levice 17 |
Sasko (volí se 1. září) – CDU 29 procent, AfD 26 procent, Levice 18 a SPD 10 |
Durynsko (volí se 27. října) – CDU 23 procent, AfD a Levice 22 procent, SPD 12 procent |
Zdroj: ARD DeutschlandTrend |