Hlavní obsah

CDU na východě zatratila Merkelovou

Právo, Vladimír Plesník

Ani tím, že se Angela Merkelová (64) loni na sklonku roku zřekla šéfování křesťanské demokracie (CDU), se nezměnilo zhola nic na tom, že její straničtí přátelé na východě Spolkové republiky při kampaních před třemi zemskými volbami o ni příliš nestojí.

Foto: David W Cerny, Reuters

Německá kancléřka a bývalá šéfka CDU Angela Merkelová

Článek

Řidiči, kteří opouštějí východoněmeckou Jenu na dálnici A4 směrem na Hermsdorfer Kreuz, nemohou kancléřku minout. „Merkelová musí pryč!“ stojí na billboardu o rozměru 12 na 1,7 metru. Opírá se o výrobní halu, téměř tak velký jako firemní štít s nápisem Pagus.

Paul Guloglou (58), majitel firmy, obchoduje se stroji – a bojuje proti kancléřce. „Musí zmizet, protože povolala do země spoustu špatných lidí,“ vysvětluje týdeníku der Spiegel. Podnikatel, potomek arménsko-řeckých rodičů narozený v syrském Aleppu, se v osmnácti vystěhoval do Británie, odkud se přesunul do Spolkové republiky.

Když loni na podzim po dvou měsících někdo plakát strhl, Guloglou ho vzápětí nahradil novým. O pár dní později za ním dorazili dva funkcionáři CDU z Jeny, aby s ním záležitost probrali. Mezi řečí oba přiznali, že většina jejich spolustraníků by se pod vzkaz podepsala.

AfD větří šanci

Nejen v Durynsku, ale také v Braniborsku a Sasku si všechny tři zemské organizace dokážou velice snadno představit kampaň před květnovými volbami do Evropského parlamentu a do obcí a zářijovými a říjnovými ve třech východoněmeckých spolkových zemích bez stále ještě nejoblíbenějšího hráče na německé politické scéně – Merkelové.

Nemálo ze spolustraníků jde ještě dál – považuje ji rovnou za přítěž. „Pískání, bučení, troubení, hlomoz řehtaček jako doprovodné jevy kancléřčiných veřejných vystoupení – toho všeho by CDU na východě ráda zůstala ušetřena,“ vysvětluje list Frankfurter Rundschau.

Vystoupení na náměstích nebudou
Mike Mohring, šéf CDU v Durynsku

Navíc to, že protestní strana Alternativa pro Německo (AfD) v Saském Švýcarsku a většině Lužice u uren při rozhodování o složení Spolkového sněmu v září 2017 předstihla CDU, má co do činění s Merkelovou, přesněji řečeno jejím postojem k běžencům, resp. migrantům.

„Kancléřčiny předvolební výstupy nám v Sasku nepomohou,“ nepochybuje Matthias Rössler (64), předseda zemského sněmu v Drážďanech. Také Mike Mohring (47), šéf CDU v Durynsku, se k záležitosti staví obdobně: „Vystoupení na náměstích nebudou. Odehrají se v uzavřených prostorách.“ A Ingo Senftleben (44), první muž braniborské CDU, věří v kampaň „v dobré náladě, hodně daleko od celostátních třenic“, přičemž si dokáže představit několik kancléřčiných akcí, kupříkladu zastavení v nějaké firmě či oběd s chřestem někde na statku.

To, proč Merkelová Ossi, tedy Výchoďáky, tolik zklamala, objasnila britské televizi Sky News Lusia Glüsimgová (33) ze saské Pirny. Po sjednocení její rodiče – matka ve firmě na výrobu lustrů, otec v chemickém výzkumném ústavu – přišli o zaměstnavatele. Západ podle ní na Východ vzkazoval: Máš-li trhu co nabídnout, pak žádné strachy. Nemáš-li, tvoje smůla.

„A čím obohatili po třech letech trh uprchlíci? Stát jim hradí bydlení, přispívá na děti, stravu, ošacení, a někde jim platí dokonce i účty za mobily. Každý den vídám ty mladé a silné muže poflakovat se na nádraží. Kdybych toto řekla německé televizi, tak, pokud by to odvysílala, masírované a naočkované veřejné mínění by mě vyobcovalo jako černou ovci,“ upozornila.

Ne všichni se teď od kancléřky odtahují

Postoj zemských špiček se však nezamlouvá všem. Ingrid Freninezová (61), šéfka CDU v braniborském Eisenhüttenstadtu, kde strana v září 2017 prohrála s AfD, označuje odepisování Merkelové za ubohost. „Vyvedla nás z mnoha slzavých údolí,“ řekla.

Roberto Jahn (59), jediný německý farář, který objíždí své věřící na motorce, a 15 let radní v Marienbergu, má jasno. „Samozřejmě že je kancléřku za co kritizovat – třeba jak nedostatečně se stará o integraci. Rozhodně ji však teď nezradím,“ řekl webu Focus Online.

Průzkumy věští těsné souboje
Braniborsko (volí se 1. září) – CDU a SPD 21 procent, AfD 19 a Levice 17
Sasko (volí se 1. září) – CDU 29 procent, AfD 26 procent, Levice 18 a SPD 10
Durynsko (volí se 27. října) – CDU 23 procent, AfD a Levice 22 procent, SPD 12 procent
Zdroj: ARD DeutschlandTrend

Výběr článků

Načítám