Článek
Laureáti nejprestižnějších světových cen pro vědce mají v rámci speciálního vládního programu (Global Talent) možnost požádat o zrychlenou cestu k získání víza, které jim umožní žít a pracovat ve Spojeném království, aniž by museli splňovat ostatní kritéria.
Žádat mohli držitelé asi 70 mezinárodních ocenění, včetně Turingovy ceny, Fyssenovy ceny nebo Nobelovy ceny za literaturu, ekonomii, fyziku, chemii a lékařství.
Vlaky nejedou, nemá je kdo řídit. Reportáž z pobrexitové Británie
Jenže od května, kdy probrexitový kabinet premiéra Borise Johnsona program spustil, nepřišla jediná žádost. Ministerstvo vnitra to přiznalo až na výzvu podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Pravděpodobnost, že by se nějaký laureát Nobelovy nebo Turingovy ceny přestěhoval do Británie za prací, je nula, a to alespoň ještě na dalších deset let nebo tak,” řekl časopisu New Scientist vědec Andre Geim, který získal v roce 2010 Nobelovu cenu za objevení grafenu a dnes působí na Univerzitě v Manchesteru.
Britský premiér Boris Johnson byl jedním z nejhlasitějších zastánců brexitu
„Ten program jako takový je špatný vtip, nelze ho brát vážně. Vláda si myslí, že když rozpumpuje britskou vědu slovním průjmem optimismu, může se z toho nějakým způsobem stát sebenaplňující se proroctví,” dodal světově uznávaný fyzik.
Dopad brexitu na vysoké školství je zásadní
Nulový ohlas nepřekvapil ani Jessicu Wadeovou z Královské univerzity v Londýně, která vízovou nabídku pro věhlasné vědce označila za „elitářskou” záležitost.
Britská víza pro 5000 řidičů? Zájem projevilo 127 lidí
„Přístup britských vědců k evropskému financování je nejistý, pro evropské studenty teď nejsme příliš atraktivní, protože se na ně vztahuje výše školného pro mezinárodní studenty (před brexitem platili studenti z EU stejně jako studenti z Británie, pozn. red.), snižují nám důchody a získat práci v akademické sféře je ve Spojeném království výjimečné a nejisté,” vysvětlila Wadeová.