Článek
„Tento jedinečný fenomén nás vždy mátl,“ přiznal vedoucí jeruzalémského okrsku IAA Amit Re’em a zeptal se: „Je to graffiti poutníků, nebo spíše něco jiného?“
Digi a 3D
Narážel tím na nejčastější teorii o smyslu křížů na zdech. Podle ní to byla pro dávné poutníky jakási obdoba různých značek či jmen, které dnešní turisté vyrývají do kamene nebo aspoň do kůry stromů na důkaz, že na daném místě také byli.
Rekonstrukční práce v chrámu vybudovaném nad hrobem, v němž po ukřižování uložili tělo Ježíše Krista, umožnily nyní archeologům prozkoumat rytiny zblízka. Využili k tomu technologie trojrozměrného zobrazování a digitální prostředky, díky nimž mohli kříže porovnat a datovat.
Kříže ve zdi chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě
Uvědomili si, že tisíce náboženských symbolů vyrobila jen hrstka lidí, a přišli s novou teorií.
„Všechny (kříže) mají stejnou hloubku a jsou u nich dokonce i zednické značky. Vytvořili je možná dva nebo tři řemeslníci. Není to tedy graffiti, je to něco organizovanějšího,“ poznamenal Re’em.
Podle něj poutníci zřejmě platili pověřeným řemeslníkům, aby kříže vytesali. Kamenorytci to ovšem nemohli dělat jen na vlastní pěst – měli zřejmě souhlas chrámových kněží a správců, kteří pro symboly na zdech posvátného místa nabídli vysvětlení hodné křesťana.
„Řekněme, že jste arménský poutník. Něco zaplatíte knězi a něco zase umělci, aby speciálně pro vás, pro blaho vaší duše a duší vašich příbuzných, vytesal kříž na nejposvátnějším místě křesťanstva na této zemi,“ řekl Re‘em o smyslu těchto symbolů.