V Sýrii neexistují žádné dobré vyhlídky

„Sýrie se bude bránit jakékoli agresi. Od začátku krize čekáme na chvíli, kdy se objeví náš skutečný nepřítel,“ varoval ve čtvrtek syrský prezident Bašár Asad.

V Sýrii je ve hře mnoho a nejpregnantněji to překvapivě vyjádřil íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. „Celý region je jako sud prachu, nelze předvídat, co bude,“ řekl ve středu v televizi.

V Sýrii zápasí Asad s opozicí, starý režim s islamisty i sunnité se šíity. Do bojů se zapojila irácká Al-Káida, íránské Revoluční gardy i libanonský Hizballáh.

Nasazení bojového plynu u Damašku z minulého týdne ale bylo podle USA, Británie a Francie nemyslitelným vrcholem, před nímž Obama varoval už před rokem.

Americká, britská a francouzská vláda jsou přesvědčeny, že to byla Asadova armáda, která  u Damašku podnikla chemický útok. Americké tajné služby to s naprostou jistotou nepotvrdily a zřejmě to se stoprocentní jistotou nemůžou potvrdit ani inspektoři OSN, kteří své zkoumání postižených míst mají dokončit v pátek.

Trio jmenovaných západních států usiluje od počátku o pád Asada. Nyní však tvrdí, že hlavní je zabránit dalšímu nasazení chemických zbraní. Proti intervenci se ale kromě jiných ostře staví Rusko a Čína, nemluvě o tom, že britský premiér i americký prezident narážejí na odpor doma, a to nejen u veřejnosti a opozice, ale i ve vlastních řadách.

V tuto chvíli se tedy zdá, že případný vojenský úder neposvětí přinejmenším Rada bezpečnosti OSN. Britský ministerský předseda David Cameron už také začal couvat, když ve čtvrtek v parlamentu prohlásil, že v případě silné opozice v OSN by neprosazoval vojenský útok.

Každopádně není pravděpodobné, že by Washington, Londýn a Paříž jednaly jednostranně. Další vývoj tedy závisí na americkém prezidentovi, který své konečné slovo pořád ještě nevyřkl.

Teoreticky Obama nemusí dělat nic, resp. zůstane při tom, že USA budou materiálně podporovat vybrané skupiny syrských povstalců. Je ale jasné, že tento přístup v uplynulých dvou letech nic nezměnil. A s úplným upozaděním se by Američané přinejmenším vyklidili pole Rusům, Íráncům i Číňanům a zůstala by jim jen možnost dívat se zpovzdálí, jak se množí masakry, a čekat, jestli se válka nerozšíří na Irák, Libanon, Turecko, Írán, Izrael, Egypt…

Situace v Sýrii je však tak nepřehledná, že si Američané a jejich evropští spojenci nemůžou být jisti, že pád Asada pro ně bude dobrou zprávou. A jelikož se v Iráku přesvědčili o tom, jak dopadne pozemní invaze do etnicky a nábožensky rozpolcené země, zbývá jim varianta omezené vojenské akce. Ani ta však není strategickou odpovědí a už intervence v Libyii před dvěma lety napověděla, že plánovaná omezená akce většinou jako omezená akce nekončí.

Navíc, nebude to procházka růžovým sadem a taky to bude něco stát, upozornil před časem Kongres náčelník spojených štábů americké armády generál Marty Dempsey, když v dopise zákonodárcům nastínil pět variant zásahu.

Jen k útoku na vybrané cíle v Sýrii by USA musely nasadit množství letadel, lodí a ponorek. A k tomu, aby získaly kontrolu nad skladišti chemických zbraní, by musely vyslat také tisíce specialistů na syrské území. To celé by podle Dempseyho přišlo na miliardu dolarů měsíčně.

Experti odhadují, že chemické zbraně jsou v Sýrii uskladněny zhruba na 50 místech. Potíž je už jen v tom, že západní zpravodajci o nich moc nevědí. „Naše informace jsou přinejmenším nedokonalé,“ řekl listu Los Angeles Times Green Beret, bývalý zástupce Pentagonu, který dnes působí v mozkovém trustu Heritage Foundation.

Úspěch případných náletů není zaručen už jen kvůli síle syrské vzdušné obrany. Navíc hrozí, že po náletu dojde k zamoření okolní oblasti a k civilním obětem. Chemické zbraně se totiž v Sýrii nacházejí v oblastech poblíž měst.

„Vždycky je tady riziko nezamýšleného rozptýlení plynu při náletu. Museli byste vědět přesně, co je v místě uskladněno, kde se v okolí nacházejí lidé a jaký fouká vítr, abyste to provedli relativně bezpečně. Jinak hrozí vznik toxického mraku, který pozabíjí lidi,“ upozornil politolog z Kalifornské univerzity Steven Weber.

Snaha zlikvidovat všechny sklady zbraní tak podle expertů téměř jistě nemůže vyjít. Logičtějšími cíli náletů by podle nich byly továrny na výrobu chemických látek. Co by to ale změnilo, když syrský režim buduje chemický arzenál 40 let a už teď má možná největší zásoby bojového plynu na světě?

Případný útok se tak bude soustředit spíš na jednotky operující s chemickými látkami, odhadují odborníci.

Ještě jsem se nerozhodl, prohlašuje Obama.