Článek
Podle televize ARD cítily obě právničky „etickou povinnost zasáhnout proti systematickým válečným zločinům v Turecku”.
Jejich trestní oznámení vychází z mezinárodního práva. „Smyslem toho principu je zabránit beztrestnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti bez ohledu na to kde k nim došlo,“ uvádějí právničky v prohlášení.
Trestní oznámení podané federálnímu prokurátorovi v Karlsruhe se týká hlavně operací z počátku roku ve městě Cizre zaměřených proti bojovníkům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara stejně jako Evropská unie považuje za teroristickou organizaci.
„Tisíce svědků”
V městě podle dvousetstránkového trestního oznámení zabily turecké bezpečnostní síly 21 civilistů, což podle právniček dokládají svědectví.
V Cizre také bylo nalezeno ve sklepech 178 ohořelých těl lidí, kteří se tam ukrývali před útokem turecké armády, jež použila i dělostřelectvo a tanky. Podle právniček masakr dokumentují výpovědi desítek tisíc svědků.
K trestnímu oznámení na Erdogana se připojili i tři poslanci německé postkomunistické strany Levice a několik nevládních organizací, které se zasazují o pomoc uprchlíkům.
Cílí i na expremiéra a ministra vnitra
Kromě Erdogana se trestní oznámení týká i bývalého premiéra Ahmeta Davutoglua a bývalého ministra vnitra Efkana Aly i některých komunálních politiků a příslušníků bezpečnostních sil.
Podle ARD není jasné, jak velkou šanci na úspěch bude trestní oznámení mít. Už v roce 2011 podali němečtí právníci a politici trestní oznámení na Erdogana kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů. Nejvyšší státní zastupitelství ale tehdy vyšetřování zastavilo, protože Erdogan měl jako tehdejší premiér politickou imunitu.