Článek
Ruské ministerstvo obrany podle agentury AP v úterý informovalo, že na svou základnu u přístavu Latákie vysílá tři strategické bombardéry TU-22M3 schopné nést jaderné pumy. Oficiálně kvůli výcviku nad Středozemním mořem. Neoficiálně by mohlo jít o výraz podpory Asadovu režimu. Je to vůbec poprvé od konce studené války, kdy Rusko posílá těžké bombardéry do regionu Blízkého východu, poznamenala agentura AP.
Běžte domů, už je tam klid. Dánský přístup k syrským uprchlíkům budí rozpaky
Byla to totiž právě ruská vojenská intervence a přítomnost, která od roku 2015 Asadovi postupně pomohla změnit vývoj syrské války s povstalci a Islámským státem ve prospěch vládních vojsk. Válka v Sýrii propukla po protivládních nepokojích v roce 2011 a trvá dodnes. Zpočátku měla opozice silně navrch a zdálo se, že Asad bude nucen odstoupit nebo bude poražen, nyní i díky ruské pomoci ovládá asi dvě třetiny syrského území.
V probíhajících volbách proti Asadovi kandidují dva málo známí politici, kteří prakticky nemají šanci současného prezidenta ohrozit.
Klan Asadů vládne Sýrii od roku 1970, kdy se k moci dostali prosovětští baasisté (Baas – Socialistická strana arabské obrody) vedení otcem nynějšího prezidenta Háfizem Asadem.
Nejméně pět lidí zemřelo při útoku na nemocnici v Sýrii
Současný prezident Bašár Asad nastoupil do funkce v roce 2000 po smrti svého otce. Oční lékař zpočátku tvrdil, že provede politické reformy, ale režim je za jeho vedení brutálnější než v době Háfize Asada. Vláda nemilosrdně potlačila protivládní protesty v roce 2011 a uvěznila tisíce oponentů, z nichž mnozí jsou stále nezvěstní. O život válka připravila na 400 tisíc lidí a zhruba 11 milionů lidí, tedy asi polovinu populace, přiměla opustit domovy.
V částech jihosyrského města Dará, kde se konaly první demonstrace proti Asadově autoritářské vládě, podle Reuters místní osobnosti na protest proti volbám vyzvaly ke generální stávce. V několika jihosyrských městech se objevilo graffiti se vzkazem „Vládu Háfizova syna všichni lidé odmítají“.
OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Podle rezoluce OSN se totiž měly konat až po vytvoření nové ústavy. Jednání o ní ale váznou. Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Británie a Spojených států v úterním prohlášení odmítli považovat syrské volby za svobodné a spravedlivé.