Silo v Bejrútu postavila pardubická firma, výbuch ho zdemoloval po půl století

„Hned mi došlo, že to je ten přístav. Silo bylo dominantní stavbou. Věděl jsem hned, že musí být poškozeno, ale že to bude až tak velké, to by mě nenapadlo. Protože jde o velmi stabilní a pevnou konstrukci. Prakticky nezničitelnou,“ řekl Právu Jiří Požár, který v Průmstavu působil roky jako výrobní a později i podnikový ředitel.

Pevnost sila přirovnal k českému opevnění na hranicích, které se Němcům také po záboru nepodařilo odstřelit. I bejrútské silo bylo za více než půl století své existence nejednou zasaženo střelami, včetně dělostřeleckých, a vydrželo.

„Vezměte si to množství uložené komodity. Tlak ve spodní části objetu je obrovský. Když to takto bylo zničeno, musel být výbuch skutečně mimořádný. Jestli to byla pětina jedné bomby z Hirošimy, tak to odpovídá,“ doplnil inženýr Požár s tím, že on sám zažil bombardování za druhé světové války. „Bomby nám padaly ve vzdálenosti asi 20 metrů od domu, ale to bylo nic proti tomuto,“ dodal Jiří Požár.

Průmstav stavěl na Blízkém východě v řadě zemí. I proto, že jeho pracovníci ovládali technologii takzvaného posuvného bednění.

„Byl jsem v Bejrútu několikrát, ale to už tu silo stálo. Ale znám tu stavbu. Jeho kapacita činí 105 tisíc tun obilí. Nevím, jak bylo naplněno, ale z jeho obsahu se nedá použít nic. Buď to je vysypané, nebo zasažené zplodinami z výbuchu,“ míní inženýr Požár, který se nyní obává humanitární katastrofy. Bez mezinárodní pomoci to ekonomika země, která není v dobré kondici, podle jeho mínění nezvládne.

„Každopádně pokud jim bude svět posílat zásoby, musí se najít jiné místo uskladnění. Jsem přesvědčený, že stavba už opravit nepůjde. Samozřejmě vycházím pouze ze záběrů v televizi, ale znám její konstrukci a statický systém. Vypadá to, jako by silo někdo uřízl hyperboloidou svisle dolů, je to otevřené ve všech částech. Samozřejmě, bude to na posouzení statika, ale nevypadá to dobře. Myslím, že to budou muset odstřelit,“ predikoval Jiří Požár.