Článek
Aš-Šark al-Avsat se odvolal na nejmenovaný izraelský diplomatický zdroj, podle kterého Rusko zamítlo původní izraelský požadavek, aby nárazníková zóna byla široká 40 kilometrů. Ta současná měří zhruba pět kilometrů.
Válka v Sýrii se díky ruské intervenci v roce 2015 začala vyvíjet ve prospěch Damašku a tento týden byl radikální Islámský stát poražen ve svém sídle v Rakce. Rusko hájí íránské spojence Damašku jako nezbytné účastníky války. V Izraeli ale panují obavy, že Írán, který je také spojencem Hizballáhu, poskytne této libanonské organizaci přesné rakety.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritizoval americko-ruskou dohodu o příměří v Sýrii, protože podle něj nepočítá se zábranou rozšiřování vlivu Íránu v Sýrii a v celé oblasti. Moskva odmítla přistoupit na izraelský návrh na zřízení čtyřicetikilometrové nárazníkové hraniční zóny, ale je ochotna zajistit, že se žádný šíitský ozbrojenec nedostane k hranici blíž než na pět kilometrů.
Izrael trvá na tom, že se z Teheránu pašují přes Sýrii do Libanonu moderní zbraně určené Hizballáhu.
Šojgu tento týden navštívil Izrael, ale několik hodin před jeho příletem Izraelci bombardovali stanoviště protiletadlové obrany východně od Damašku. Šlo o odvetu za předchozí střelbu na izraelská letadla nad Libanonem. Podle listu Aš-Šark al-Avsat incident poznamenal Šojguovo jednání v Izraeli a vyvolal napětí. Šojgu útok označil za „nepřátelskou nebezpečnou operaci, která málem vyvolala vážnou krizi”.
V pondělí večer jednal s izraelským ministrem obrany Avigdorem Liebermanem, který zopakoval stanovisko Izraele, tedy že Izrael se nebude vměšovat do vnitřních syrských věcí. „Na druhé straně ale nedovolíme Íránu a Hizballáhu, aby ze Sýrie učinily předsunuté stanoviště proti Izraeli, a nedovolíme ani přesun zbraní přes Sýrii do Libanonu,” řekl Lieberman. V úterý večer ministr odjel na čtyřdenní jednání do USA a kromě jiného se tam setká se svým resortním kolegou Jamesem Mattisem.
