Článek
Odpůrci změn ve vládě od dubna už několikrát zablokovali parlamentní schůze. Premiér Hajdar Abádí politiky varoval, že vládní krize, největší od porážky Saddáma Husajna v roce 2003, ohrožuje snahy porazit radikály z Islámského státu.
Irácký politický systém je prolezlý korupcí, která odčerpává prostředky, jež jsou potřeba na válku. Příjmy irácké vlády navíc omezil pokles cen ropy.
Abádí proto navrhl v březnu personální změny v kabinetu a mnoho ministrů spojených s jednotlivými stranami se rozhodl nahradit technokraty. Parlament ale jeho seznam neschválil a navrhl vlastní kandidáty, o nichž se však zatím nehlasovalo.
Krizi prohlubuje spor o jeho předsedu Sálima Džabúrího. Asi sto poslanců chce prosadit jeho odvolání a čtrnáct dní kvůli tomu pořádají protesty před parlamentem a blokují zasedání. Džabúrí svolal schůzi k hlasování o vládě na úterý, ale skupina jeho odpůrců chce jednání zabránit. Sadrův blok v parlamentu s tím nesouhlasí – naopak chce, aby se schůze konala, radikální duchovní podporuje změny ve vládě a chce, aby v ní zaujali posty technokraté.
Příznivci radikálního šíitského duchovního Muktady Sadra procházejí Bagdádem na demonstraci za změny ve vládě.
Muktada Sadr proto požádal své příznivce, aby pochodovali z náměstí Tahrír k Zelené zóně, kde sídlí vláda. Demonstrant abú Ali Zajdí řekl AFP: „Naše přítomnost na demonstraci je snahou odmítnout tuto vládu kvůli sektářství. Nepřinesla zemi a Iráčanům nic jiného než chudobu a vraždy.“
Vláda je nefunkční
I poslanec a bývalý poradce pro bezpečnost Muvafak Rubají připustil, že politický systém je nefunkční a že je nutná radikální změna. Dodal ale, že protesty tomu nejsou zrovna nápomocné: „Potřebujeme klidnou politickou atmosféru, abychom si sedli a vypracovali politická řešení tohoto patu.“
Související témata:
Saddám Husajn
Bojovníků Islámského státu je o tisíce méně, tvrdí USA
Muslim čte v koránu v saúdskoarabském Rijádu
Šíita Hajdar Abádí je ve funkci od září 2014. Nahradil jiného, radikálnějšího šíitu Núrího Málikího, který měl spory nejen se sunnity, ale i s Kurdy. Spojené státy odmítaly poskytovat Iráku podporu v boji proti Islámskému státu, dokud byl Málikí u moci, protože podle nich podléhal sektářské ideologii. Málikí preferoval šíity a obracel se k Íránu. Ostrakizace sunnitů, ke které docházelo za jeho vlády, vedla k tomu, že se mnozí přiklonili na stranu radikálů z IS.