Článek
„Říkáme, že bychom jako Turecko měli zřídit bezpečnou zónu, kde můžeme postavit města místo stanových měst tady (v Turecku). Dopravme je (syrské uprchlíky) do bezpečné zóny,” řekl Erdogan, který chce do zóny na severovýchodě Sýrie ovládané kurdskými milicemi YPG přesunout milion syrských uprchlíků.
„Poskytněte nám logistickou podporu a můžeme stavět domy 30 kilometrů od hranice v severní Sýrii. Takto jim můžeme zajistit lidské životní podmínky,” pokračoval Erdogan podle listu Hürriyet. „Naším cílem je, aby se nejméně milion našich syrských bratrů vrátil do bezpečné zóny, kterou vytvoříme podél naší 450 kilometrů dlouhé hranice,“ upřesnil.
Pak začal turecký prezident hrozit Evropě, jak bude postupovat, pokud se jeho plánu nedostane podpory: „Buď se to stane, nebo budeme nuceni zvednout stavidla. Buď nám poskytnete podporu, nebo nebudeme už tuto tíhu nést sami.“ A rovnou se opřel do EU: „Nepodařilo se nám získat pomoc od mezinárodního společenství, konkrétně od Evropské unie.”
Turecký tlak na vytvoření zóny
Prezident řekl, že je odhodlán v Sýrii vytvořit bezpečnostní zónu, a to i v případě, že se na ní do konce měsíce nedohodne se Spojenými státy.
USA sice na plán přistoupily, ale jeho realizace vázne, protože si je Washington vědom, že tak široká bezpečnostní zóna ohrožuje jeho spojence Kurdy. Tvrdě ji také odmítá Damašek, podle něhož jde o narušení územní celistvosti země, i když vláda nemá dané oblasti pod kontrolou.
Turecko se se Spojenými státy začátkem srpna domluvilo na vytvoření zóny, která má sloužit jako bezpečnostní koridor, ve kterém nebudou působit kurdské milice, a současně by se do ní vraceli Syřané, kteří uprchli do Turecka. V Turecku je jich 3,65 milionu.
Dohoda o zóně vznikla pod tlakem Turecka, které hrozilo, že zahájí masivní vojenskou operaci proti Kurdům. Koncem srpna začalo na jihovýchodě Turecka fungovat společné turecko-americké operační centrum, které má ustavení bezpečnostní zóny koordinovat. Konala se už společná americko-turecká hlídka. [celá zpráva]
EU zažila v roce 2015 masovou migrační vlnu, během které do ní dorazilo přes milion lidí, z toho na 860 000 balkánskou cestou přes Řecko. Příliv běženců touto trasou pomohla výrazně omezit dohoda EU s Tureckem. Ankara zpřísnila hraniční kontroly výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Bezvízový styk zatím zaveden nebyl a ani vstupní jednání nepokročila, protože Turecko nedodržuje demokratické principy.
Turecko u Kypru neustoupí, bude dál zkoumat ložiska plynu
Erdogan také oznámil, že Turecko bude dále pokračovat v přípravách těžby plynu ve východním Středomoří, i když jde oblasti výlučné ekonomické zóny Kypru.
„Nikdo nám nemůže upřít naše práva ve východním Středomoří. Hrozba sankcí naši zemi nezastraší, nestáhneme se, naopak posílí naše odhodlání jít svou cestou,“ hřímal Erdogan.