Článek
V soudní síni nebylo dost místa pro všechny, diváci a novináři tak museli na příkaz soudu místnost opustit. To vyvolalo protesty obhájců, že v takovéto situaci nelze pracovat. Soudce totiž navrhl rozdělení obviněných do dvou skupin, což ale advokáti odmítli a požadovali přemístění procesu do nějaké velké sportovní haly. Soud ale trvá z bezpečnostních důvodů na jeho konání ve věznici.
Před soudem demonstranti provolávali: „Zrádci sedí v parlamentu, vlastenci ve vězení.“ V nastalém zmatku byl pak soudce nucen jednání o několik hodin odročit. Porota poté proces přerušila, aby se poradila, jak a kde pokračovat.
Údajné spiknutí
Organizace Ergenekon měla plánovat svržení vlády premiéra Recepa Tayyipa Erdogana z konzervativní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která má islámské kořeny. Všichni čelí také obvinění z příslušnosti k teroristické skupině. Podle žaloby v roce 2006 spáchali dva atentáty - na sekulární noviny a na soudní dvůr.
Mezi obžalovanými je i několik armádních důstojníků, různí mafiáni, novináři, právníci a také členové malých nacionalistických stran. Prokurátor v obžalovacím spisu čítajícím 2500 stran tvrdí, že se snažili vyvolat v zemi chaos a vyvolat zásah armády, která v Turecku jako strážkyně laického charakteru státu provedla za poslední čtyři desetiletí už čtyři převraty.
Armádní převraty v Turecku
V minulých 50 letech armáda provedla již čtyři státní převraty, když se domnívala, že stabilita republiky je v ohrožení. Poslední převrat uskutečnila v roce 1997, kdy odstavila od moci vládu, kterou považovala za příliš islamistickou a kterou obviňovala z populismu a nátlakových zákulisních intrik proti příslušníkům zbytku politické scény.
Mnozí Turci vidí v soudu boj mezi vládnoucí stranou AKP s islámskými kořeny a sekularisty. Podle některých ani žádná síť Ergenekon neexistuje a jde jen o pomstu AKP na soudu, že projednával její ústavnost. Armáda popřela, že by byla zapletena do podobných akcí