Článek
Podle televizní prognózy by měl Likud získat mezi 31 až 33 mandáty. Vláda potřebuje získat v parlamentu minimálně 61 křesel z celkových 120 postů, napsala agentura DPA.
Pravicový tábor v čele s Netanjahuovou stranou Likud, stranou Jamina exministryně spravedlnosti Ajelet Šakedové a striktně náboženskými stranami by mohl mít 54 až 57 křesel. Extrémně pravicová strana Židovská síla se do parlamentu nedostala.
Středolevý tábor v čele s Gancovou centristickou koalicí Modrá a bíla, Stranou práce, Demokratickou unií a arabskými stranami by mohl obdržet 54 až 58 křesel. Sjednocená arabská kandidátka se přitom stala s 11 až 13 křesly třetí nejsilnější stranou v parlamentu.
Zveřejněné odhady naznačují, že rozhodující slovo v koaličních vyjednáváních by mohl mít někdejší ministr obrany Avigdor Lieberman, který stojí v čele nacionalistické strany Izrael je náš domov. Ta podle odhadů získala osm až deset křesel v parlamentu.
Vytvoření široké vládní koalice dvou největších stran by zřejmě bylo nejsmysluplnějším řešením, jak vyvést Izrael ze současné krize. Modrá a bílá ale odmítá být ve vládě vedené premiérem, kterému hrozí obžalování z korupce.
Netanjahu čelí obvinění ve třech korupčních kauzách. Než bude obviněn, má ho v říjnu vyslechnout generální prokurátor. Premiér tvrdí, že je obětí honu na čarodějnice.
Letos volili podruhé
Prezident Reuven Rivlin má nyní dva týdny na to, aby rozhodl, koho pověří sestavením kabinetu. Obvykle jím je šéf nejsilnějšího politického uskupení. Vznik nové vlády se neočekává dříve než koncem října.
Izraelci letos volili poslance už podruhé. Krize odstartovala ve chvíli, kdy se Avigdor Lieberman, který stojí v čele nacionalistické strany Izrael je náš domov, postavil proti přílišnému vlivu židovských ultraortodoxních stran, Netanjahua opustili někteří jeho spojenci a premiér přestal mít většinu a zákonodárci rozpustili parlament a byly vyhlášeny další předčasné volby.