Jordánsko blokuje vstup části syrských uprchlíků, džihádisté se cvičí v Turecku

Jordánsko namítá, že hranice se Sýrií jsou nadále otevřené. Neměnný postoj a ochotu Ammánu přijímat uprchlíky potvrdil BBC mluvčí Jordánské vlády Mohammad Moman: „Uprchlíkům, kteří dosáhnou naší hranice, je umožněno vstoupit v souladu s mezinárodním právem a jordánským historickým postojem poskytovat bezpečí těm, kdož je hledají.“

Zpráva Amnesty International ale upozorňuje, že v příhraniční oblasti jsou uvězněny tisíce Syřanů, kteří doplácejí na pokračující boje a jordánská omezení pro vstup. AI také zmiňuje, že v minulosti bylo mnoho Syřanů, kterým byl povolen vstup do Jordánska, později deportováno do Sýrie. V říjnu 2012 to bylo dvě stě lidí z tábora Zátari.

Několik set lidí, které vybrala teroristická síť Al-Káida pro boj v Sýrii, čeká na nasazení v sousedním Turecku. Britský list The Daily Telegraph napsal, že se tito lidé tajně přepravují přes hranici a v Sýrii se připojují ke skupinám radikálů, které bojují proti syrské vládě. Stálý příliv těchto dobrovolníků podle listu zatlačuje sekulární opozici do pozadí.

Jordánský dobrovolník abú Abdarrahmán pomáhá organizovat přísun zahraničních bojovníků. „Denně sem přicházejí lidé nejrůznějších národností,” řekl. Mezi branci jsou také občané západních zemí včetně Britů a Australanů. Dodal, že každý uchazeč o působení v odnoži Al-Káidy Islámský stát v Iráku a v Levantě projde přísným výběrem: „Chcete-li se připojit, musíte být řádným muslimem. Musíme prověřit, zda nejste špión. Pokud jste cizinec, potřebujete někoho z naší sítě, kdo vás doporučí.“

K přípravě branců se používají najaté byty v lokalitách u hranice se Sýrií. Někteří v nich čekají před nasazením i několik týdnů. Domy jsou využívány také k odpočinku těch, kteří si přijdou oddechnout ze Sýrie.

Turecko je od začátku syrského konfliktu proti Damašku a podporuje tamní opozici. Dosud se uvádělo, že Ankara stojí za sekulární částí syrské opozice. Podle Daily Telegraphu je ale vidět, že Turecko přinejmenším nemá pohyb radikálů pod kontrolou, anebo nad ním přivírá oči.

Turecko zásadně popírá podíl na narůstajícím vlivu radikálů v syrském konfliktu. Podle jeho nejmenovaného představitele nese vinu mezinárodní společenství, protože není schopné válku ukončit. ”Nikdy jsme v této věci neustupovali. Netrpíme na svém území teroristy ani extremisty. Pokud se sem dostali, pak bez našeho vědomí,” citoval tento zdroj britský list.

Ze zajetí v Sýrii se podařilo uniknout polskému fotoreportérovi Marcinu Suderovi, jehož v červenci unesla neznámá ozbrojená skupina v provincii Idlib na severozápadě země. Podle čtvrteční informace polského listu Gazeta Wyborcza je čtyřiatřicetiletý reportér polské fotoagentury Studio Melon v pořádku na polském území. Okolnosti jeho útěku ze zajetí polská média nezveřejnila.

Sudera, který pracoval v Afghánistánu, v Barmě a v Súdánu, unesla skupina ozbrojených mužů 23. července, ale k akci se nikdo nepřihlásil a únosci nevznesli žádné požadavky. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski několikrát vyjádřil obavu o novinářův život. Média spekulovala o loupežném přepadení či o soupeření znepřátelených skupin syrské ozbrojené opozice.

Zvláštní zmocněnec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lachdar Brahímí přijal ve čtvrtek v hotelu v Damašku 15 politických opozičních osobností. Má za sebou jednání s prezidentem Bašárem Asadem, s nímž se setkal ve středu. Syrský tisk o Brahímím píše na rozdíl od jeho loňské návštěvy spíše pozitivně.

Jedním z těch, s nimiž ve čtvrtek zmocněnec OSN a Ligy arabských států hovořil, byl Mahmúd Marhí ze Sdružení občanských demokratických sil, což je malá syrská opoziční strana. Po setkání řekl, že je Brahímí optimista a že by mohl něco konkrétního k ženevské konferenci oznámit po úterním jednání se šéfy americké a ruské diplomacie Johnem Kerrym a Sergejem Lavrovem.